Apoštolský exarchát

Před 15 lety rozhodl papež Jan Pavel II., že k 15. 3. 1996 je v České republice zřízen Apoštolský exarchát pro katolíky byzantského obřadu.

Řeckokatolíci, nebo přesněji, katolíci byzantského obřadu patří do společenství Katolické církve, se kterou jsou věroučně jednotní. Uznávají autoritu římského biskupa (papeže), avšak liší se svým obřadem. Bohoslužby a ostatní liturgické úkony slaví v byzantsko-slovanském obřadu. Řeckokatolická církev  v ČR se přirozeně považuje za přímou pokračovatelku a dědičku cyrilometodějského modelu, který má ve své podstatě tři základní hodnoty: východní spiritualitu, liturgii v lidovém jazyce a viditelnou jednotu s Apoštolským stolcem v Římě.

Z historie
Od roku 1595 (vyhlášení Brest-litevské unie a později i Užhorodské unie) podléhali zdejší řeckokatolíci pravomoci lvovské eparchie (diecéze).
22.září 1818 vyhlásil Pius VII. eparchii prešovskou.
Pro řeckokatolíky v Čechách, na Moravě a Slezsku, pocházejících převážně z bývalé Podkarpatské Rusi a východního Slovenska, pak byla dne 16. prosince 1933 zřízena v Praze ústřední farnost s kostelem sv. Klimenta v areálu Klementina.
Po administrativním inscenovaném “Prešovském soboru” z 28. dubna 1950 komunistický režim řeckokatolickou církev v Československu zakázal a postavil mimo zákon. Všichni její věřící byli úředně prohlášeni za pravoslavné. Řeckokatoličtí kněží byli uvězněni a odsouzeni, někteří z nich s rodinami deportováni. Biskup Pavol Peter Gojdič byl také uvězněn, mučen a odsouzen k doživotnímu žaláři, kde zemřel.
Činnost řeckokatolické církve byla opět obnovena usnesením československé vlády ze dne 13. června 1968. V roce 1969 byl jmenován farářem otec Ivan Ljavinec, který dostal pověření jurisdikce pro celé území Čech a Moravy. Aktivita církve však byla fakticky omezena pouze na Prahu. Nikde jinde se již nepodařilo obnovit řeckokatolické farnosti.
Dekrety prešovského biskupa z dubna 1992 byly zřízeny děkanáty v Ostravě pro Moravu a Slezsko a v Liberci. Po vzniku samostatného Českého republiky zřídil prešovský biskup Ján Hirka biskupský vikariát pro katolíky východního obřadu v České republice k 1. 1. 1993. Biskupským vikářem byl jmenován o. Ivan Ljavinec a kancléřem o. Ján Eugen Kočiš. Sídlo bylo zřízeno v části farní budovy farnosti sv. Haštala v Praze.
Papež Jan Pavel II. vyhlásil 15. března 1996 na území České republiky nový Apoštolský exarchát pro katolíky byzantského obřadu spadající pod přímou pravomoc Apoštolského stolce. Prvním exarchou se sídlem v Praze byl jmenován Mons. Ivan Ljavinec.
24. 4. 2003 jmenoval papež Jan Pavel II. nového biskupa Řeckokatolické církve v České republice. Stal se jím řeckokatolický kněz, učitel dogmatické teologie na Teologickém institutu UK v Košicích, ThDr. Ladislav Hučko.

Apoštolský exarchát je organizačně a právně církevní útvar, určený pro katolíky byzantského obřadu, kteří žijí na území, kde ještě nejsou administrativně zorganizovány farnosti. V jeho čele stojí biskup, který má všechna práva eparchiálního biskupa. Exarchát je tak jakýmsi přípravným stádiem zřízení eparchie a podléhá přímé pravomoci Apoštolského stolce
Řeckokatolická církev v České republice má dnes 20 farností v sedmi děkanátech s 25 kněžími.

Zdroj: http://www.exarchat.cz/
http://tisk.cirkev.cz/z-domova/15-let-apostolskeho-exarchatu-reckokatolicke-cirkve/