Mařatka Josef

20. 4. 2011 16:58
Rubrika: osobnosti

tento významný český sochař se narodil 21. května 1874 v Praze.


Nejdříve studoval v letech 1889-96 Uměleckoprůmyslovou školu, pak Akademii výtvarných umění u Josefa Václava Myslbeka (1896-99). Roku 1900 obdržel Hlávkovo stipendium do Paříže, kde krátce pracoval v ateliéru Augusta Rodina.  Jemu také organizoval úspěšnou výstavu v Praze v roce 1902. Při dalším pobytu ve Francii zprostředkoval v roce 1909 pražskou výstavu Antoina Bourdella. Od roku 1920 působil jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a zároveň byl členem Société des Beaux Arts v Paříži (1920).

 

Své počáteční práce Mařatka modeloval se zvýšenou expresivitou ve snaze odpoutat se od akademismu. Ke změně došlo pod Rodinovým vlivem, ale na umělce zapůsobil také secesní symbolismus (Tlustá žena, 1903). Plastika Opuštěná Ariadna (rovněž z roku 1903) patří k nejvýznamnějším dílům.


Opuštěná Ariadna (1903)

V pozdějších sochách (Jaro, 1909-10; Inteligence, 1910) a v monumentálních úkolech je inspirace Bourdellem výraznější (skupina Útisk na Suchardově Palackého pomníku v Praze, návrhy na pomník Santose Dumonta). V poválečná tvorbě se vrátil ke klasické myslbekovské tradici, a jen okrajově se vyrovnával se současnými tendencemi sociálního umění a neoklasicismu (Vzpomínka, 1919).
Vzpomínka (1919)

Mařatka zároveň i nadále pracoval na oficiálních zakázkách, z nichž vyniká pomník Praha svým vítězným synům (1929-32) zničený nacisty. Modeloval řadu vynikajících portrétů předních osobností české kultury (Antonína Dvořáka, Hany Kvapilové, Antonína Slavíčka a dalších).
Je autorem monumentálních plastik Praha a Hudba pro Obecní dům v Praze. Podílel se také na výzdobě Mánesova mostu.
Josef Mařatka zemřel 20. dubna 1937 v Praze.

Zdroj: http://www.libri.cz/databaze/kdo20/search.php?zp=5&name=MA%D8ATKA+JOSEF

Hudební skladatel Kryštof Mařatka říká o svém dědečkovi toto:

Vaším dědečkem byl Josef Mařatka, jeden ze zakladatelů moderního českého sochařství, žák a později spolupracovník slavného Rodina. Uvědomoval jste si to?

Vztah k umění a tvorbě vůbec jsem určitě získal i díky dědečkovi. Doma jsem byl obklopen jeho sochami a kresbami. Chodil jsem kolem toho všeho a nasával -- i když nešlo přímo o hudbu. Ale dědeček se narodil v Žitné ulici ve stejném domě jako Antonín Dvořák, s nímž se znal. Hrával na trubku a chtěl jít na konzervatoř, Dvořák mu dokonce napsal doporučení, ale jelikož se současně věnoval výtvarnictví, nakonec se rozhodl pro sochařinu. Takže nějaká hudební nit u nás v rodině byla. No a můj tatínek, to je renesanční člověk, umí latinsky, řecky, hraje na piano a všechny jeho děti -- je nás pět -- musely hrát na nějaký hudební nástroj. Já jsem se narodil, když mu bylo šedesát, on se narodil den před vypuknutím první světové války, pořád je ale ve vynikající kondici, jezdí na koni, v zimě lyžuje. Jeho idolem je Masaryk: jezdil s mým dědečkem do Lán, protože portrétoval pana prezidenta ve svém ateliéru. I přes komunismus tyhle prvorepublikové ideály u nás přetrvaly.

 

Zobrazeno 6524×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka