Byl to plavovlasý mládeneček

malé a drobné postavy, šedých, jasných očí;

ale spíše energického, nežli po milovnicku nyjícího nebo aspoň roztouženě vábného výrazu tváře.
Takto je v monografii Z galerie českého herectva popisován mladý Jindřich Mošna, kterého si pamatuje jistě jen málokterý občan naší vlasti, neboť zemřel již před sto lety, 6. května 1911.
Tento český divadelní herec a významný přestavitel českého realistického herectví, přichází na svět 1. srpna 1837 v Praze jako jedno z pěti dětí kováře. V mládí se učil mosazníkem, po vyučení odešel do Vídně. Brzy začal účinkovat jako statista ve vídeňském Theater in der Josefstadt, příležitostně mu umožnili ztvárnit i některé menší role.
V roce 1859 se Jindřich Mošna vrátil do Prahy, kde se snaží získat profesionální divadelní angažmá. Nepřijali ho  a tak nastoupil  ke kočovné divadelní společnosti, s níž pak celé čtyři roky cestoval po Čechách.
V roce 1864 byl přijat do nově otevřeného pražského Prozatímního divadla, kde účinkoval až do roku 1883, kdy s  celým souborem přešel do Národního divadla. Zde pak Jindřich Mošna působil až do své smrti.
Mošnova herecká kariéra začala rolemi komediálními, protože byl nízkého vzrůstu. V počátcích své herecké dráhy hrál především úředníky, sluhy, domovníky, písaře. Byl obsazován především do frašek a veseloher, kromě činohry pak účinkuje i v operetách a operách.
Mošnova kariéra dramatického herce přichází pak s rolí Harpagona v Moliérově hře „Lakomec“ - poté pak následují další moliérovské postavy (např. ve hrách „Zdravý nemocný“, „Scapinova šibalství“ atd.)
Hrál poléze i mnohé jiné slavné postavy z děl světových dramatiků:  účinkoval mimo jiné v rolích Jupitera (J. Offenbach: „Orfeus v podsvětí“), Bobčinského (N. V. Gogol: „Revizor“), Polonia (W. Shakespeare: „Hamlet“) či Tegina (A. P. Čechov: „Strýček Váňa“). Kromě děl světových dramatiků účinkoval Jindřich Mošna i v dílech dramatiků českých – známí jsou především jeho Hadrián (V. K. Klicpera: „Hadrián z Římsů“), Batroloměj Pecka (F. Šamberk: „Jedenácté přikázání“), Lízal (bratři Mrštíkové: „Maryša“) či Kalafuna (J. K. Tyl: „Strakonický dudák“).
V pozdějším věku pak Jindřich Mošna vystupoval na jevišti jako představitel vážných, často tragických postav. Jeho herectví se stalo herectvím realistickým, naturalistickým.
Jindřich Mošna patřil mezi diváky neoblíbenější české  herce (komiků) přelomu 19. a 20. století.
Celý svůj život zasvětil jevišti. Teprve rakovina jazyka mu znemožnila hrát. Jeho smrt se bolestně dotkla celého národa.

Zdroj: http://zivotopisyonline.cz/jindrich-mosna-herec-s-dusi-komika/
http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMCP.do?id=9830&author=
http://www.libri.cz/databaze/kdo18/list.php?od=m&start=41&count=20