14. května 1855 byla poprvé vydána Babička Boženy Němcové.
Jako sedmnáctiletá byla pod nátlakem své matky provdána za Josefa Němce, který byl úředníkem finanční stráže a byl dvakrát starší než Němcová. Manželé se téměř každý rok stěhovali . Během těchto přesunů se jim narodily čtyři děti. Manželství Němcové nebylo šťastné, Němec byl často unavený a nepříjemný.
Když rodiny konečně zakotvila v Praze, začala se Němcová scházet se všemi představiteli tehdejší české kultury. Začala psát a uveřejňovat básně v časopisech. V roce 1845 se Němcovi přestěhovali na Chodsko. Němcová se začala věnovat sběratelské činnosti a zajímala se o sociální podmínky lidu. Jako jedna z prvních u nás se seznámila s učením utopického socialismu, jak ho propagoval filozof a kněz Matouš Klácel.
Vlastenectví manželům Němcovým přinášelo nemalé problémy, tajná policie je stále sledovala. Za nástupu Bachova absolutismu se jejich situace ještě zhoršila, protože Němcová se nebála říkat nahlas své názory. Pochopila rozdíl mezi opravdovým vlastenectvím a opatrným vlastenectvím měšťáků.
V roce 1850 byl její manžel přeložen do Uher a Němcová se vrátila do Prahy. Manžela v Uhrách navštívila asi třikrát a využila těchto návštěv ke shromažďování materiálů, ze kterých potom psala pohádky. Z malých honorářů za její literární činnost se jí i dětem žilo bídně. V roce 1861 přijela do Litomyšle redigovat své spisy. Bohužel onemocněla a svou práci nedokončila. Koncem padesátých let se Němcová rozhodla žít sama s dětmi. Manžel jí odmítl dávat peníze na chod domácnosti. Potkalo ji velké neštěstí, když jí zemřel syn Hynek.
V této těžké době vznikalo její největší dílo Babička. Hlavním hrdinou v jejích dílech byl prostý venkovský lid.
Božena Němcová zemřela v lednu 1862. Její pohádky a povídky zařadila veřejnost do zlatého fondu české literatury.
Zdroj:
www.wikipedia.cz
www.spisovatele.cz
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.