Je tomu 986 let, co zemřel první polský král.
Boleslav byl prvorozeným synem prvního historicky doloženého polského knížete Měška I. Piastovce (zakladatel polského státu) a dcery českého knížete Boleslava I. Ukrutného (nám známý bratrovrah svatého Václava) - Přemyslovny Dobravy (Doubravky). Přesné datum narození není známo (966 nebo 967).
Jeho matka mu zemřela zhruba ve věku 10ti let (977) a Měšek se znovu oženil. Z nového sňatku vzešli další dva synové, které Měšek v nástupnictví upřednostnil na úkor Boleslava. Ten se však nenechal jen tak odstrčit a po otcově smrti (992) se chopil trůnu a své nevlastní bratry i matku nechla vyhnat.
Celý život se snažil povznést polskou prestiž a upevnění knížecí moci. Po vyvraždění Slavníkovců (995) nabídl přeživším (svatý Vojtěch, jeho bratr Soběbor a jejich nevlastní bratr Radim) útočiště na svém dvoře. Jak víme, Vojtěch ale odešel kázat pohanským Prusům, kde roku 997 zemřel mučednickou smrtí. Boleslav odkoupil jeho ostatky a nechal je uložit v Hnězdně. To mu zajistilo přízeň římského císaře Oty III., Vojtěchova přítele. Roku 1000 podnikl císař slavnostní pouť k Vojtěchovu hrobu a při této příležitosti nechal povýšit Hnězdno na arcidiecézi (samozřejmě se souhlasem papeže Silvestra II.). Prvním arcibiskupem se stal Slavníkovec Radim.
Roku 999 zemřel český kníže Boleslav II., čehož Boleslav Chrabrý a k Polsku silou připojil Malopolsko a roku 1002 potom zbytek Čech, po tom co Češi vyhnali svého knížete Boleslava III. Boleslav Chrabrý nejprve dosadil na český knížecí stolec Vladivoje (údajně mladšího bratra Boleslava Chrabrého, ale tento původ je nejistý). Ten však brzy zemřel a vlády se ujal opět Boleslav III., který i přes sliby, které učinil, nechal vyvraždit rod Vršovců, což pobouřilo lid natolik, že požádali Boleslava Chrabrého o nápravu. Ten si nechal Boleslava III. zavolat, pobil jeho doprovod a knížete nechal oslepit a uvěznit (ve vězení potom roku 1037 zemřel). Tentokrát usedl Boleslav Chrabrý na český knížecí stolec osobně. Ostaně byl po matce také Přemyslovec. Dodnes se v historických kruzích spekuluje o tom, že Boleslav chtěl vytvořit vlastní velkou západoslovanskou říši.
Roku 1002 zemřel císař Ota III. a jeho nástupce Jindřich II. nepřiznal Boleslavovi privilegie, jichž nabyl za Oty. Boleslav musel urychleně Čechy opustit (1004) a ty mu byly uzmuty, ponechal si však Moravu. Od roku 1003 však vedl Boleslav s císařstvím válku, kterou přes veškerou Jindřichovu snahu po patnácti letech vyhrál, což potvrdil Budyšínský mír (1018) a stvrdil sňatek Boleslava a Ody, dcery míšeňského markraběte.
Boleslav se však neomezil jen na tyto boje, ale roku 1018 také bojoval s Kyjevskou Rusí, kam se mu podařilo dosadit na Kyjevský trůn svého bratrance Svjatopolka (kterému ostatně právoplatně náležel, vydržel tam však jen rok, protože 1019 umírá).
Roku 1024 umírá císař Jindřich II. a papež Benedikt VIII. Tím se otevřely Boleslavovi dveře ke korunovaci, kterou by tito dva nikdy nepovolili. A tak se roku 1025 nechává korunovat polským králem z příkazu nového papeže. Korunovaci sice neschválil Konrád II. (nástupce Jindřicha), ale tím pádem bylo Polsko považováno za papežské léno. Boleslav se ze své koruny neradoval moc dlouho, protože ještě téhož roku umírá.
Po Boleslavově smrti význam Polska opět postupně upadá.
/SirPesZ/
Zdroje:
wikipedia.cz
e-stredovek.cz
(červen 2011)
Omlouvám se všem, kteří si chtěli novou událost přečíst hned po ránu, chybička se vloudila :-).
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.