Geronimo - Ten, který zívá

Geronimo se narodil v červnu 1829, podle vojenských a rezervačních záznamů údajně 16. dne tohoto měsíce.

Jeho rodiště je v současné Arizoně. On sám byl Apač - Bedonkohe.  Narodil se jako čtvrté dítě a byl v jazyku Diné (lidé), jak si říkali Apači, pojmenován jako Gokhlayeh (nebo Goyathlay), tj. Ten, který zívá.  DO rady válečníků byl přijat v sedmnácti letech. Za Geronimova mládí byl náčelníkem druhé skupiny - Chokonenů (čirikavů) - Cochise. 
První Geronimovou ženou byla Alopé.
"Když jsem byl mladý, našel jsem si ženu," řekl. "Žili jsme v těchto horách. Měli jsme rodinu. Pak přišli mexičtí vojáci  zabili ji. Zabili ji a moje dvě holčičky. Zabili je, protože jsme Apači. Jiný důvod neměli." Odmlčel se, jeho myšlenky bloudily v dávné minulosti, zmocnily se jeho citů a přivolaly bolestné vzpomínky. "Vzpomínám si, jak jsem našel jejich těla," řekl. "Stál jsem dlouhý čas a nevěděl, co si mám počít. neměl jsem žádnou zbraň, ale nechtěl jsem bojovat. Nemodlil jsem se. Nedělal jsem vůbec nic. Nezůstal mi žádný smysl života."
"Když uplynul rok, můj vnitřní zrak mi odhalil, jak se pomstít. A od té dobny jsem se stále mstil. Ale i když jsem zavbil mnoho lidí, rodinu mi to nevrátilo." Stalo se to - podle Geronimových pamětí - roku 1858.
Geronimo nebyl romantický Vinnetou. Bojoval a stal se symbolem boje indiánů za svobodu. Unikal pronásledování tisíců amerických a mexických vojáků.

Nakonec se po vyčerpávajících útěcích a bojích vzdal pod slibem, že odejde jsko svbodný do rezervace. Generál Miles slib nesplnil. Geronimo byl uvězněn Ve Fort Sillu, kde také 17. února 1909 zemřel.
Apači žili dál v rezervacích a Ten, který zívá přerostl v legendu. Tisk jej líčil jako bezcitného vraždícího divocha a maniaka. V laciných románech se stával lidskou stvůrou.

Ne všichni jej vnímají jako jednoznačně pozitivní postavu. Geronimův odboj v kontextu apačských dějin a válek byl spíše symbolický. Pár válečníků, jimiž náčelník disponoval, nemohlo nic zásadního změnit. Navíc v době, kdy už se většina Apačů vzdala a podvolila nevyhnutelnému. Mnozí Čirikavové, hlavně ti smíření s porobou, toužící žít v míru a klidu, náčelníka nenáviděli. Kvůli němu a jeho nájezdům je vojáci zabíjeli, věznili, šikanovali a nakonec odvezli do vyhnanství. Podíváme-li se na zápisy vyprávění Geronimových současníků, tu se nám obraz hrdiny prokresluje a zároveň komplikuje. Náčelníkovi nejbližší příbuzní vynášejí Geronima do nebe a odmítají jakoukoli kritiku. Potomci některých Geronimových nejbližších spolubojovníků tvrdí, že nejstatečnější Apač všech dob se v několika bitvách zachoval jako naprostý zbabělec a jako příklad uvádějí jeho chování v boji s mexickou pěchotou v dubnu 1882. Geronimo se prý před vojáky schovával v jeskyni spolu s malými dětmi, dokud ho odtud nevysvobodil Yahe­chul a Chihuahua...

"Bojoval jsem, abych bránil svůj domov. Bál jsem se snad Velkého Bílého náčelníka? Ne. Byl mým nepřítelem a nepřítelem mého lidu. Jeho lidé toužili po zemi mých lidí. Mé srdce se mu statečně postavilo. Řekl jsem, že mou zemi nikdy nezíská. Vzdoroval jsem Velkému Bílému náčelníkovi, protože jsem tenkrát byl hloupý. Mé srdce bylo špatné. Žádám tě, aby sis mě představil takového jaký jsem byl tenkrát. Žil jsem v domovině svých lidí. Ti mi věřili. bylo správné, že jsem jim dal svou sílu a svou moudrost."

Zdroj: Robert J. Conley: Geronimo
http://cs.wikipedia.org/wiki/Geronimo

Vynikající kniha:
Forrest Carter – Odvedu vás do Sierry Madre
Bílý muž spálil jejich zem, znásilnil jejich ženy
a vyvraždil jejich děti.
Učinil z nich národ otroků
a těm, které nedokázal pokořit, slíbil smrt.
Apačové měli jedinou naději: POMSTU.

Z roztříštěných zbytků apačských kmenů povstal muž,
který se díky své prohnanosti, dravosti a válečné genialitě
stal jejich vůdce v poslední tragické bitvě o přežití.

Apačové mu dali své paže, sílu a absolutní oddanost.
Bílý muž mu dal jeho jméno: GERONIMO!

Dívejte se a poslouchejte:
Trailer filmu Geronimo
Kompilace obrázků a slov Geronima