Událost dne

signály.cz » Událost dne » Sejdeme se pod ocasem

Sejdeme se pod ocasem

2. 6. 2011 0:00

Rubrika: osobnosti

Ve věku nedožitých 74 let zemřel 2. 6. 1922 v Praze jeden z nejvýznamnějších českých sochařů a zároveň zakladatel novodobého českého sochařství Josef Václav Myslbek.

Těžký život
Josef Václav Myslbek se narodil 20. června 1848 v Praze v rodině malíře pokojů. Studoval malířství na Akademii výtvarných umění a zároveň se učil v ateliéru u sochaře Václava Levého. Po ukončení studiích absolvoval ještě studijní cestu do Paříže, kde se v Louvru seznámil s tvorbou předních moderních francouzských sochařů. Ti mu byli později inspirací ve vlastní tvorbě. V roce 1885 se stal profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a roku 1896 přešel na Akademii výtvarných umění, kde učil až do roku 1919.
Jeho osobní životní osud byl těžký, až tragický. Jako pětadvacetiletý se oženil a se svojí ženou Karolínou měl postupně osm dětí. Pravdou je, že rodina nikdy nebyla v takovém počtu pohromadě. První syn Julius zemřel tři týdny po narození. Syn Zdeněk padl v první světové válce. Z té se nevrátil ani jeho bratr Karel, jenž byl středoškolským profesorem. Trpěl depresemi a na haličské frontě první světové války skončil roku 1915 sebevraždou. To už ale nežila ani Myslbekova žena, která odešla dobrovolně ze života v roce 1910. Dva roky poté umřela náhle také dcera Marie, nejmladší a Myslbekovi nejmilejší ze všech dětí. Pouze syn (téhož jména) Josef Václav (1884 – 1963) byl malířem a grafikem.
Josef Václav Myslbek zemřel v nedožitých 74 letech a je pochován na vyšehradském Slavíně.

Dílo
Myslbek je znám především jako autor jezdecké sochy svatého Václava v Praze na Václavském náměstí. Byl inspirován antikou, renesancí a klasicismem. Podílel se významně také na výzdobě interiéru Národního divadla a jeho sochy můžeme nalézt nejen v chrámu svatého Víta, na pražských hřbitovech a v parcích, ale i ve vídeňském parlamentu, v pařížském kostele Sacré-Coeur na Montmartru (socha Ukřižovaného) nebo v Českých Budějovicích (socha biskupa Jirsíka u Černé věže). ‚
Myslbekovy busty předních osobností své doby - F. Palackého, J. Hlávky, B. Smetany nebo i jeho vlastní podobizna a řada dalších - dokazují, že byl i vynikajícím portrétistou.
Mezi nejvýznamnější Myslbekova díla patří pomník Karla Hynka Máchy na Petříně, sousoší vytvořená pro Palackého most nebo sousoší Zpěvohra a Činohra na bočním portálu fasády Národního divadla.

Sv. Václav
Vrcholem jeho tvorby je však již zmíněná jezdecká socha svatého Václava na Václavském náměstí v Praze, na které pracoval celých třicet let. Když byla v lednu 1894 vypsána soutěž na vytvoření nové jezdecké sochy svatého Václava, nebyla původně první cena v soutěži udělena, ale o druhou se rozdělil právě J.V. Myslbek s B. Schnirchem. Zatímco Schnirch představil sv. Václava jako světce žehnajícího davům, zvolil Myslbek podobu Václava – bojovníka. Po mnohých vzrušených diskusích byla zakázka zadána Myslbekovi. Původní návrh byl ještě mnohokrát přepracováván a byl doplněn čtyřmi dalšími sochami světců. Mezi zajímavosti patří, že sv. Prokop má tvář Myslbekovu.