Karlův most

je  bezesporu jednou z nejznámějších mostních staveb. Jeho kamenná konstrukce v sobě po staletí nese tajemství starých časů...

Jedná se o nejstarší dochovaný most v Praze a zároveň pro mnohé z nás nejkrásnější na světě. V minulosti se most dlouho jmenoval Pražský, či Kamenný. Až v roce 1870 byl nazván po svém zakladateli, Karlův.
Na místě dnešního Karlova mostu stál od poloviny 12. století do poloviny 14. století románský most, zvaný podle manželky krále Vladislava I., Juditin. Juditin most byl postaven v letech 1158 – 1171. Sto let po jeho dokončení byla v Praze velká povodeň a konstrukce mostu byla vážně poškozena. Definitivně řeka Vltava most zbořila 3. února 1342, kdy jeho zbytky neodolaly náporu ledu, dřeva a jiného materiálu neseného povodní. V tehdejší době bylo zničení mostu považováno za národní pohromu.
Po katastrofě byl v oblasti Juditina mostu používán provizorní dřevěný most. 9. července 1357 v 5 hodin 31 minut začala stavba nového mostu (podle astronoma Zdeňka Horského), někteří uvádějí jiná data (např. svátek sv. Víta, tj. 15. červen). Základní kámen tehdy položil sám král Karel IV. Datum, i s přesným určením času, bylo vybráno s ohledem na konjunkci Slunce se Saturnem, což byl podle astrologů pro takový počin nejvhodnější a nejšťastnější okamžik roku.
Stavbu mostu dostal za úkol tehdy velmi mladý švábský stavitel Petr Parléř a jeho huť (v roce 2007 byla publikována hypotéza, že projektantem a prvním stavitelem mostu byl kameník a pražský měšťan Oto, zvaný též Otlin). Celý most byl hotov začátkem 15. století. Délka mostu je 520 metrů, šířka 10 metrů a spočívá na 16 pilířích. Na obou březích je mostovka zakončena mostními věžemi. Staroměstská mostecká věž pochází rovněž od Petra Parléře, kdežto Malostranské mostecké věže jsou každá z jiného období.
Na zábradlích mostu stojí třicet soch a sousoší světců, které sem byly instalovány mezi lety 1683 až 1714. Jejich autory jsou významní barokní sochaři, jako například M. B. Braun nebo otec a synové Brokoffové. Některé sochy však byly během svého života zničeny častými povodněmi, které most sužovaly, a proto byly postupně nahrazovány díly soudobých umělců. Aby se původní pískovcové sousoší zachovala i nadále, jsou postupně od roku 1965 nahrazována kopiemi a originály jsou ukládána do lapidária Národního muzea a Národní galerie.

Povodně
Karlův most poškodily povodně např. v roce 1432 (voda zbořila 5 pilířů), v roce 1784 (pět pilířů bylo vážně poškozeno), v roce 1890 (4. září spadly dva mostní oblouky a sochy sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského). Celkově je zaznamenáno 11 povodní, které Karlův most vážně ohrozily.

Opravy
Generální oprava Karlova mostu proběhla v letech 1965 – 1978 a v letech 2006 – 2010.
Zvláště ta poslední byla doprovázena bouřlivou diskusí o způsobu opravy, která prý zásadně a nenávratně poškodila estetickou a výtvarnou hodnotu Karlova mostu.
Druhá etapa generální opravy se ještě chystá.

Karlův most nebyl vždy jen památkou. Po většinu času byl důležitou dopravní tepnou, která spojovala Staré město s Malou stranou. Doprava na mostě byla výrazně omezena až ve 20. století a do té doby byly na mostě prováděny různé úpravy, které si dopravní ruch časem vyžádal. Například v roce 1723 bylo na mostě zhotoveno olejové osvětlení, nahrazené v roce 1866 plynovým. Jeho kandelábry byly následně upraveny pro svícení elektrickou energií a fungují dodnes.

Zdroj: převzato s úpravami z http://www.mosty.cz/index.asp?module=ActiveWeb&page=WebPage&DocumentID=2095
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karl%C5%AFv_most

Na virtuální prohlídku se můžete vydat zde nebo zde;
nebo si můžete prohlédnout fotogalerie:
1
2
3