"Chci jít místo něho..."

14. 8. 2011 0:00
Rubrika: svatí

Dnes je tomu 70 let, co v koncentračním táboře v Osvětimi zemřel katolický kněz, minorita, sv. Maxmilián Maria Kolbe OFMConv.


Sv. Maxmilián se narodil v r. 1894, dne 7. ledna, a to v části Polska, která tehdy patřila k carskému Rusku. Původně se jmenoval Rajmund. Jeho rodiče, Marianna a Juliuš Kolbeovi, pocházeli z tkalcovských rodin, a tímto řemeslem se živili.
Malý Rajmund měl značnou úctu k Matce Boží. Matka Boží se mu dokonce zjevila. Držela v ruce dvě koruny - bílou a červenou. Ty byly předznamenáním jeho života - bílá, že zachová čistotu, červená, že zemře mučednickou smrtí.

Dne 4. září 1910 vstoupil Rajmund se svým bratrem Františkem do minoritského řádu. František dostal řeholní jméno Walenty, a Rajmund Maxmilián. Na teologická studia byl Maxmilián poslán do Říma. Zde také založil Rytířstvo Neposkvrněné. Roku 1918 byl vysvěcen na kněze.

Vrátil se do (již samostatného) Polska, a vzdor svému poměrně křehkému zdraví vedl život překypující aktivitou. Začal se, mimo jiné, věnovat tiskovému apoštolátu. Koncem 20. let založil Niepokalanów - minoritský klášter, fungující jako velká tisková manufaktura, z níž vycházela náboženská periodika, zvláště Rytíř Neposkvrněné, tedy periodikum Rytířstva. Tento klášter býval také označován jako "řeholní sídliště", neb zde žilo obrovské množství řeholníků.

Za 2. světové války Maxmilián pomáhal těm, kteří byli pronásledováni nacisty, a za to byl také zatčen. Zakrátko jej propustili, ovšem neuplynula dlouhá doba, a byl zatčen znovu (v r. 1941).
Po vyšetřování byl přesunut do koncentráku v Osvětimi. Zde byl velkou oporou spoluvěžňům, ač sám na tom nebyl o nic lépe, než oni.

Z Osvětimi jednoho dne utekl vězeň, a když nebyl chycen, bylo rozhodnuto, aby za jeho útěk zemřelo 10 vězňů smrtí hladem. Mezi vybranými k takto kruté smrti byl také František Gajowniczek, otec od rodiny. Otec Maxmilián se nabídl, že půjde na smrt místo něj. Tato jeho oběť byla ku podivu velitelem tábora přijata. Díky této oběti František Gajowniczek dále žil, a dožil se osvobození tábora na konci války.

Maxmilián byl se spoluodsouzenci přemístěn na uzavřený blok, do malé betonové cely. Vězni pomalu umírali, Maxmilián stále přežíval. Až byl 14. srpna 1941 usmrcen injekcí s fenolem.

Svatořečen byl r. 1982.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka