Pan architekt

10. 9. 2011 9:32
Rubrika: osobnosti

R. 1945 zemřel v Jičíně Josef Gočár, jehož díla patří k vrcholům české moderní architektury.



Narodil se 13. března 1880 v Semíně. Po absolvování nižší reálky v Pardubicích se dostal na Umělecko – průmyslovou školu v Praze, nejdříve v ateliéru Jana Kotěry jako mimořádný žák, později už jako řádný žák jeho speciální školy.

Už r. 1905 začal s prvními projekty, kterými byly sgrafitové domy v Hradci Králové, jako jeho první samostatné dílo je označována Červená vila Josefa Binka v Krucemburku. Následovalo schodiště u kostela P. Marie v Hradci Králové nebo obchodní dům v Jaroměři. Na pravém břehu řeky Chrudimky v Pardubicích najdeme dodnes zachovaný areál Winternitzových automatických mlýnů.

Dům U Černé Matky Boží v Praze a Lázeňský dům – Gočárův pavilon v Lázních Bohdaneč, to jsou jeho nejvýznamnější díla epochy kubismu. Ve 20. letech pak přichází tzv. rondokubismus a s ním další díla.

Jméno Gočára by měli znát především obyvatelé Hradce Králové. Zde totiž intenzivně od počátku dvacátých let pracoval – Labská kotlina, školní bloky i střed města, to všechno nese stopy jeho díla.

Po smrti svého učitele Kotěry r. 1924 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění, r. 1928 pak rektorem (až do r. 1932).

Nastalo období funkcionalismu a s ním přicházejí práce na kostele sv. Václava v Praze – Vršovicích, ten také patří k nejpozoruhodnějším funkcionalistickým stavbám.

Více než tři sta uskutečněných projektů mu přineslo mnohá ocenění, mj. řád francouzské Čestné legie, r. 1927 se stal členem České akademie věd a umění a také dopisujícím členem londýnského Královského ústavu britských architektů.

Josef Gočár zemřel 10. září 1945 v Jičíně, je pochován na pražském vyšehradském Slavíně.



Katulda

Zobrazeno 1368×

Komentáře

Filip Landa

Kéž by dnes bylo reálné v byrokratickém aparátu územně-plánovacích úřadů měst najít místo pro podobnou spolupráci starosty a městského architekta, jako tomu bylo v případě Gočára a starosty Ulricha v Hradci Králové. Jedině tak mohlo vzniknout mistrovské dílo, platné dodnes, takřka sto let. Jenže dneska už zřejmě nic takového není možné...

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka