Výročí Českobudějovické diecéze

19. 9. 2011 0:00
Rubrika: události


V úterý 26.9.2011 si připomeneme výročí 226 let od založení Českobudějovické diecéze.


Myšlenka vzniku Českobudějovické diecéze sahá již do poloviny 17. století. Její realizace je až o sto let později, zejména kvůli odporu budějovické městské rady, která se obávala o svá starobylá práva a svobody. Tereziánsko-josefínské církevně správní reformy stály tentokrát na naší straně, a tak se stalo, že císař Josef II. vydal 5.12.1783 dekret, který rozhodl o zřízení nové diecéze. Jmenoval také prvního biskupa českobudějovické diecéze, kterým se stal Jan Prokop hrabě Schaaffgotsche, svobodný pán z Kynastu a Greiffensteinu. Jeho plat v té době činil 12 000 zlatých. Nový biskup poté získal souhlas od papeže Pia VI., který nejprve 13.12.1784 schválil oddělení Budějovicka, Táborska, Prácheňska a Klatovska, která předtím náležela pražské arcidiecézi. Následovala bula „Cunctis ubique“ a ta se váže k datu našeho výročí, 20.9.1785, kdy bylo slavnostně vyhlášeno zřízení českobudějovické diecéze.

A jak to bylo dál?

Jelikož takové zřízení je vážná věc, neprobíhalo jen tak zlehka. Musely se najít prostory. O tom také pojednává odstavec níže převzatý z českého archivu:

Na místě nynější biskupské rezidence stálo od středověku šest měšťanských domů, které v letech 1762-1772 postupně vykoupil řád piaristů a na jaře 1763 zahájil jejich přestavbu na latinské gymnázium a kolej. Náklady se podařilo uhradit s přispěním obce a také některých měšťanů. První část školní budovy - dnešní boční křídlo v Široké ulici – byla dokončena roku 1767, obsahovala také kapli a pravidelné vyučování zde začalo 17.11.1767. Během sedmdesátých let vyrostlo delší křídlo s věží podél nynější Biskupské ulice. Dvoupatrová barokní novostavba, tehdy jedna z největších budov ve městě, ukrývala nejen učebny, ale zároveň studentskou kolej a byty profesorů (piaristů). K areálu patřila rovněž zchátralá „stará radnice“ na nároží ulic Biskupské a Radniční, na jejímž místě se ještě počátkem osmdesátých let plánovala výstavba piaristického kostela. Roku 1762 postoupila obec piaristům ještě úsek hradebního parkánu, ve kterém pak byla zřízena zahrada. Na základě dvorského dekretu z 31.10.1784 museli piaristé svou budovu opustit, protože byla určena za sídlo nově ustanoveného budějovického biskupa. Od roku 1785 slouží tedy objekt původních piaristických škol jako biskupská rezidence, což se hned v následujících letech odrazilo také v novém pojmenování ulice. Pozdější stavební úpravy se týkaly spíše interiéru a nijak výrazně nezměnily vnější tvář barokní budovy. První biskup Jan Prokop Schaaffgotsche nechal na vlastní náklady upravit zahradu mezi hradbami do romantické podoby, kterou zachycuje plán z roku 1812. Většina zahradních doplňků a úprav již dnes bohužel patří minulosti, samotná biskupská zahrada však stále existuje ve svém někdejším rozsahu.

První biskup to rozhodně neměl ve své funkci jednoduché, ovšem za své působení zvládl opravdu mnoho. Rozdělil diecézi na menší správní jednotky a dal ji pevnou organizační strukturu. Během svého působení vysvětil více než 540 nových kněží a zajistil diecézi také dostatek kněžského dorostu. Aktivně se účastnil duchovní správy, vodil procesí, zpovídal, zaopatřoval nemocné, často také kázal. Na českobudějovickém staroměstském hřbitově dal zřídit biskupskou hrobku, do které byl po své smrti dne 8.5.1813 pohřben. Během jeho působení vznikla také biskupská tiskárna a knihovna, kněžský seminář, …

V procesu dějin se na biskupském stolci v Českých Budějovicích vystřídalo 12 biskupů, jejich krátké životopisy a jména naleznete zde. Posledním a stávajícím biskupem je Mons. Jiří Paďour, OFMCap., který nastoupil do funkce biskupa 25.9.2002.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka