Karel Havlíček Borovský:ostrý kritik poměrů

Dnes je to přesně 190 od chvíle, kdy spatřil světlo světa český básník, novinář a národní buditel Karel Havlíček Borovský

---

Narodil se do kupecké rodiny ve vísce s názvem Borová (odsud jeho přídomek). Studoval gymnázium v Havlíčkově (tehdy Německém) Brodě, kam se jeho rodina během Havlíčkova dětství přestěhovala. Poté pokračoval studiem filozofie v Praze. Vstopil do semináře, ale později odsud odešel. Působil jako vychovatel v Moskvě. Poměry byl šokován a své zažitky popsal v díle Obrazy z Rus.

Po návratu byl redaktorem Pražských novin. Když byl přinucen odejít, založil si vlastní noviny-Národní noviny. I ty mu ale později byly zakázány-Havlíčkovy názory byly příliš radikální a kritické, což se pochopitelně nelíbilo vrchnosti. Havlíček se ale nedal jen tak zastrašit, za což skončil ve vyhnanství v Brixenu. Odvezen byl 16. prosince 1851. Tehdy už měl Karel Havlíček Borovský rodinu-manželku Julii a dcerku Zdeňku. Těm bylo později dovoleno za Havlíčkem vycestovat.

Vrátit se do vlasti mohl teprve 15. 5. 1855. V rodné Praze ho uvítali smutnou zprávou, že jeho manželka, která se vrátila domů již dříve, podlehla tuberkulóze.

Havlíček byl proslulý svými epigramy (i ty výrazně přispěly k jeho vyhnanství). K jeho dílům patří Obrazy z Rus, Tyrolské elegie, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra. Jeho epigramy jsou vtipné, trefné a někdy i nadčasové:

Nechoď, Vašku, s pány na led:
mnohý příklad máme,
že pán sklouzne, a sedlák si
za něj nohu zláme.

Češi na národního buditele nezapomněli. Později se stal inspirací dalších umělců a dnes se o něm učí děti a mládež ve školách. V Havlíčkově Brodě, kde studoval, dnes můžeme najít nejen pamětní desku, ale i muzeum se stálou expozicí věnovanou Havlíčkovi.

Borovský zemřel 29. července 1856 v Praze. Podlehl tuberkulóze stejně jako nedávno jeho žena Julie. Jeho pohřbu se zúčastnilo mnoho významných osobností tehdejší doby. Božena Němcová mu jako poslední výraz úcty položila na rakev trnovou korunu.

napsala:markyd