Nelituji ničeho

Edith Piaf, žena s nezapomenutelným hlasem.

Nechci popisovat její biografii, neboť informace o jejím životě si často odporují.
Zítra, 11. 10. si připomínáme den její smrti.
Zemřela v roce 1963 zničena drogami, alkoholem...

Kdo se však odváží soudit ji?
Édith Giovanna Gassion, jak se celým jménem jmenovala pozdější Edith Piaf (Piaf znamená ve francouzštině doslova "vrabčák"), se narodila 19. 12. 1915 v Paříži Anitě Maillardové. Byla doslova dítětem ulice neboť se údajně narodila pod kandelábrem u čísla dvaasedmdesát v Bellevillské ulici na policajtské peleríně.. Jejím otcem byl Louis Gassion, normandský pouliční akrobat, otec mnoha nemanželských dětí. Matka odložila svou dceru k babičce, která byla alkoholička. Později ji otec poslal k druhé babičce, která pro změnu pracovala v nevěstinci.

Od malička trpěla šedým zákalem, z něhož se zázračně uzdravila (na přímluvu Terezky z Lisieux, k níž se později často obracela v modlitbě).
Otec ji vodil po hospodách, kde mu vydělávala peníze. Nutil ji cvičit jako akrobatku – takže jí zničili klouby a nikdy nevyrostla (měřila jen 142 cm).

Narodila se jí dcera, ale zemřela na zánět mozkových blan. Aby vydělala peníze na její pohřeb, chtěla se prodat jako prostitutka...
Hledala lásku, ale muži jejího života často tragicky zemřeli (při leteckých haváriích).
Sama několikrát přežila takřka smrtelné autonehody, které ji přivedly k závislosti na morfiu... Prožila několikrát odvykací kůru, kterou vydržela jen díky své železné vůli.
Onemocněla rakovinou jater, měla záchvaty revmatismu...

V té době pro ni Charles Dumont složil asi její největší hit „Non, je ne regrette rien“ (Ničeho nelituji).  Tu píseň měla nejraději. "Ohromné...To jsem celá já. Je to přesně to, co cítím. Je to jako má závěť..."

A protože tuto píseň La Môme Piaf (Malého vrabčátka) mám nejvíc rád, prosím, abyste se zaposlouchali a začetli do jejího textu.

Non! Je ne regrette rien

Ne! Vůbec nic...
Ne! Já nelituju ničeho.
Ani dobrého, co za mnou je,
ani zlého. Vše je mi lhostejné!

Ne! Vůbec nic...
Ne! Já nelituju ničeho.
Zaplaceno, smeteno, zapomenuto,
nestarám se o minulost!

Z památek včerejších
oheň si podpálím.
Má trápení, mé radosti,
již víc je nepotřebuji!

Jsou pryč lásky
a všechna jejich chvění
zničena jsou navždy.
Od nuly začínám....

Ne! Vůbec nic!
Ne! Já nelituju ničeho!
Ani dobrého,co za mnou je,
ani zlého. Vše je mi lhostejné!

Ne! Vůbec nic!
Ne! Já nelituju ničeho!
Neboť můj život, má radost,
s tebou mi dnes začíná.

Non! Rien de rien...
Non! Je ne regrette rien.
Ni le bien, qu´on m´a fait,
Ni le mal, tout ca m´est bien égal!

Non! Rien de rien...
Non! Je ne regrette rien.
C´est payé, balayé, oublié
Je me fous du passé!

Avec mes souveniers
J´ai allumé le feu,
Mes chagrins, mes plaisirs
Je n´ai plus besoin d´eux!

Balayés les amours,
Et tous leurs trémolos
Balayés pour toujour
Je repars a zéro...

Non! Rien de rien...
Non! Je ne regrette rien.
Ni le bien, qu´on m´a fait,
Ni le mal, tout ca m´est bien égal!

Non! rien de rien...
Non! Je ne regrette rien.
Car ma vie, car mes joies
Aujourd´hui, ça commence avec toi!

Proste dnes na přímluvu sv. Terezky z Lisieux o spásu této statečné ženy tak velkého srdce...

Zdroj: http://edithpiaf.unas.cz/
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%89dith_Piaf

/Napsal: Viz (2010)/