Evropské unii dalo červenou

Norsko, bohatý stát na dobré hospodářské úrovni, a přesto, nebo právě proto řeklo Evropské unii NE! Co přesně přimělo Norsko k odmítnutí členství?

Norsko je vysoce průmyslově rozvinutá země a zároveň sociální stát. Významnými odvětvími národního hospodářství jsou rybolov, lodní doprava, energetika, těžba a zpracování dřeva, stavebnictví, chemie a metalurgie. Je také třetím největším vývozcem ropy na světě a díky vysokým příjmům z těžby, ke které můžeme připočíst i těžbu zemního plynu, norská vláda štědře dotuje oblast zemědělství, která jinak není příliš konkurenceschopná.

Norská nedůvěra k evropské snaze o sjednocení vychází především ze špatné historické zkušenosti z dlouhého období potlačování národní identity a státní suverenity.

Norsko se dvakrát neúspěšně pokoušelo vstoupit do tehdejšího EHS (Evropské hospodářské společenství), v letech 1963 a 1967 bylo jeho přistoupení vetováno Francií (stejně jako přistoupení dalších 4 zemí, které byly součástí daného vyjednávání). V roce 1994 se potom norští občané vyjádřili proti vstupu do EU v referendech.

Norové se obávají ztráty suverenity, hlavně při rozhodování o svém rybářském průmyslu. Norsko je bohatý stát s velkými ložisky ropy a zemního plynu a existují určité obavy, že by muselo neúměrně přispívat do finančních struktur EU, na druhou stranu se dobrovolně angažuje v mnoha projektech a agenturách (včetně těch, které jsou součástí Unie), v nichž vystupuje jako zastánce chudších částí světa.

Norsko je i bez přímého členství v EU zapojeno do vícerých evropských integračních struktur. Dokonce bylo jedním ze zakládajích členů Evropského sdružení volného obchodu, díky němuž se stalo v roce 1994 součástí Evropského hospořádského prostoru. V roce 1996 společně s Islandem přistoupilo k Schengenské dohodě a od roku 2001 je plně participujícím členem Schengenského prostoru.

zdroje:

http://is.muni.cz/th/103153/fss_b/Duvody_norskeho_odmitani_clenstvi_v_EU.pdf

http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_unie#Norsko