Nejmladší opat

4. 11. 2011 0:00
Rubrika: svatí

Svatý Karel Boromejský (2.října 1538 Arona – 3.listopadu 1584, Milán) byl italský biskup a kardinál.


Je patron biskupstvím Lugano, univerzity v Salcburku, „Boromejského sdružení ", duchovních správců, seminářů a  boromejek. Jeho svátek se slaví 4.listopadu.


Karel pocházel ze zámožné rodiny, studiem a spřízněním se s papežem Piem IV. se dostal na vysoké církevní posty. Později pomáhal chudým a ve svých 46 letech vyčerpán zemřel.

 

Karel se narodil hraběti Gilbertu Borromeo a Margheritě Medici v Boromejském hradě, který ležel na jihozápadním břehu Lago Maggiore, nad městem Arona. Již ve věku jedenáct let se stal Karel opatem tamějšího kláštera, takže mu náležely desátky z obročí. Tyto příjmy Karel z větší části předával chudým. Ve svých 14 odjel do Pavie studovat na univerzitě. Již v této době se mladý Karel odlišoval od ostatních studentů, kteří se upínali k světskému hýření, zatímco Karel se nořil do studia tak hluboko, že ho musel několikrát přerušit kvůli vyčerpání. V roce 1559 složil zkoušky na doktora práv v Padově s nejvyšším vyznamenáním. Krátce na to jeho strýc Jan Angelo Medici dosedl na papežskou stolici jako Pius IV. Karel byl odmala strýcovým oblíbencem, proto ho také papež pozval k sobě do Říma, kde ho jmenoval nejprve svým tajným sekretářem, později kardinálem-jáhnem a svěřil mu také dozor nad františkány, karmelitány a maltézským řádem. Někteří lidé sledovali tento postup s jistými obavami z mládí Karla, ale čas ukázal, že všechny starosti byly plané.

Po smrti Karlova bratra Federica v roce 1562 se Karlovi změnil život . Karel ještě zpřísnil svůj asketický životní styl, začal provádět kající cvičení a velmi málo spal. Poté se rozhodl stát knězem a také roku 1563 přijal kněžské svěcení.

Papež ho vzápětí jmenoval biskupem a posla do Milána, kam nastoupil jako tamější arcibiskup a kardinál oficiálně roku 1565. Milán se pro Karla stal posledním zastavením. Po převzetí své diecéze zjistil, že je ve velmi špatném stavu morálně, ale i věcně. Proto začal provádět mnohé změny. Začal zakládat semináře pro mladé kněze a založil fakultu v Pavii pojmenovanou po Justině z Padovy. Při své práci musel Karel překonávat překážky, které mu připravili závistivci, dokonce musel čelit několika atentátům.

Nicméně si získal oblibu prostého lidu. Především v roce 1576, kdy v Miláně propukla morová rána a Karel sám obstarával ošacení, léky a potraviny pro lid. Mnoho lidem přišlo divné jak může tento člověk s velmi chatrnou tělesnou konstitucí, a který žije jen o vodě a o chlebu, brát energii pro své počínání.

Karel také výrazně ovlivnil tridentský koncil. Zasloužil se o znovuobnovení rozhovorů mezi soupeřícími stranami. A následně na jeho přímluvu nechal papež okamžitě závěry zavést do církve, i přes protesty některých šlechticů a duchovních. Později v roce 1584 dostal těžký záchvat horečky, kterému nedokázal odolat a se slovy „Podívej se, Pane, já přicházím“ vydechl naposledy.

Po smrti byl Karel pochován v kryptě milánského domu. V roce 1602 byl Karel blahořečen a o 8 let později, roku 1610, byl papežem Pavlem V. svatořečen. Dnes je zobrazován v kardinálském nebo biskupském oblečení, obvykle s důtkami, nebo provazem kolem krku, jako symbol pokání.

Karlu Boromejskému bylo zasvěceno také několik kostelů. Z nich je jeden z nejznámějších dnešní pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje, který byl až do roku 1935 katolický.

 

Sdílet

Komentáře

Faustynka Sv. Karle, oroduj za nás.

ToB Jó, to byl fakt svatý drsňák. Být Karlem znamená mít v něm dobrého přímluvce :o))

mikeila Má i moje velké sympatie.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka