Dne 9.12.1437 zemřel český a uherský král a římský císař Zikmund Lucemburský, syn Karla IV. a poslední Lucemburk na českém trůnu.
Zikmund byl vynikající politik, diplomat, vzdělaný člověk, milovník kultury, který hovořil sedmi jazyky.
Horlivě se snažil o odstranění církevního schismatu (trojpapežství). Podařilo se mu přimět jednoho z papežů, Jana XXIII., ke slibu, že svolá koncil, který se sešel o Vánocích 1414 v Kostnici. Ke konečnému rozřešení sporu byl před koncil předvolán také Jan Hus, který zde měl obhájit své učení, byl však prohlášen za kacíře a upálen. Po koncilu měli křesťané opět jediného papeže.
Zikmund chtěl skoncovat s husity, chtěl vymýtit kacířství v Čechách. V březnu 1420 byla ve Vratislavi za jeho přítomnosti vyhlášena křížová výprava proti kacířským Čechám. Koncem května oblehl Zikmund s křižáckým vojskem Prahu. Byl poražen na Vítkově (14. 7.) a pod Vyšehradem (2. 11.), nechal se ale korunovat českým králem, neboť držel ve své moci Pražský hrad (28. 7.). Na jaře 1421 se v Čáslavi sešel sněm, který ho jako krále odmítl; na Moravě, ve Slezsku a Lužici ho šlechta uznala.
Po prohrané bitvě u Německého Brodu 8. 1. 1422 ze země odtáhl, snažil se ji příští léta získat kombinací diplomatického a vojenského nátlaku. Teprve v r. 1429 navázali husité kontakty se Zikmundem, jehož hodlali přijmout za krále, pokud by uznal jejich program. To ovšem byla pro světskou hlavu křesťanstva nepřijatelná podmínka.
6. 8. 1436 na sněmu v Jihlavě byla vyhlášena kompaktáta (kompromis mezi stanovisky církve a husitů) a císař Zikmund byl přijat za českého krále, smířil se s českou šlechtou, městy a kališnickou církví a potvrdil je.
Zikmund Lucemburský umírá rok po svém uznání českým králem, 9. prosince roku 1437 ve Znojmě.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.