Na Štědrý den r. 1837 se narodila bavorská princezna Alžběta Amálie Evženie, známá jako Sissi.
Asi nebylo výjimkou, že manželství jejích rodičů nebylo příliš šťastné. Sissi se narodila jako jejich čtvrté dítě a dalších pět přišlo na svět po ní. Dětství prožila v Mnichově a na venkovském sídle v Possenhofenu. Po svém otci zdědila cit pro přírodu a umění, zároveň ale také stálou touhu po svobodě a volnosti.
To se asi moc neslučovalo s jejím sňatkem. V šestnácti letech byla provdána za rakouského císaře Františka Josefa. Ihned po zásnubách nastalo pro Alžbětu těžké období: studium historie nových zemí, cizích jazyků a přísné dvorské etikety a navíc narychlo připravovaná výbava nevěsty.
Zda bylo jejich manželství šťastné by mohli posoudit snad jenom oni. Narodily se jim čtyři děti. Když nejstarší z nich ve dvou letech zemřelo, byla to pro Alžbětu taková rána, že se péče o další dvě děti vzdala a pouze svou nejmladší dceru považovala "za svou".
Atmosféra okolo ní nebyla příliš přátelská a Alžběta se stále více uzavírala do sebe, až nakonec vážně onemocněla. Lékař ji proto poslal na ozdravný pobyt a právě zde Alžběta poprvé pocítila svobodu cestování. Pokaždé, když odjela z Vídně, byla jako vyměněná. Po návratu začaly problémy nanovo, a tak se nebylo čemu divit, že byla nakonec více než ve Vídni spíše na cestách.
Ačkoliv bývala považována za nejkrásnější panovnici své doby, po sebevraždě jejího syna Rudolfa se z ní stala žena, která vzbuzovala spíše soucit. Zcela se stáhla do ústraní, všechny své šperky rozdala a bezcílně bloudila po Evropě.
Její život ukončil r. 1898 italský anarchista Luigi Lucheni, když ji probodl pilníkem.
Pohnutý život.
První cesta císařského páru začátkem června 1854 vedla na Moravu a do Čech. Byl to projev vděčnosti za prokázanou pomoc a věrnost v 1848. Přednostní postavení českých zemí lze poznat i z toho, že první novou řečí, kterou se Alžběta měla učit, byla čeština. Sisi však čeština vůbec nešla. V Brně vystupovala Alžbět poprvé jako mateřská vládkyně země. Navštívila sirotčince, školy, špitál chudých. Její prostý a přirozený způsob vystupování živil naději, že se tato žena jednou ujme sociálních problémů. Pak přijeli do Prahy, kde bydleli na Hradčanech. I zde byly na pořadu dne audience. Když prosebník z Krušných hor líčil nouzi horských obyvatel, zalily se krásné oči Alžběty slzami a jen stěží potlačila vnitřní pohnutí. Zapůsobilo to jako důkaz andělské dobroty nové císařovny.
I v Praze císařský pár navštívil různé sociální ústavy, položil základní kámen k jednomu kostelu apod. Na letním sídle v zámku Ploskovicích navštívili i excísařský pár Ferdinanda s Marií Annou. Po celý život ale pociťovala Alžběta nechuť až odpor k české aristokracii. Neboť česká šlechta měla na vídeňském dvoře významné postavení - a byla podporována arcivévodkyní Žofií.
Alžběta Amálie Eugenie Bavorská
http://habsburk.wz.cz/alzbeta/alzbeta2.htm
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.