Luna 1 – první oblet měsíce

2. 1. 2012 0:34
Rubrika: události

Před 53 lety, 2.1.1959  v 16:41:21 UT (universal time), odstartovala z Bajkonuru sovětská kosmická sonda nazvaná LUNA 1.


Sondu vyvinula a provozovala konstrukční kancelář OKB-1.
Sonda měla tvar koule o průměru asi 0,9 m. Její plášť byl zhotovený ze slitiny hliníku a hořčíku. Z polokoule ve směru letu vyčníval dlouhý stožár s magnetometrem instalovaným na konci. Kolem něho byly symetricky rozmístěny čtyři tyčové antény. Další dvě antény vystupovaly ze zadní polokoule. Uvnitř tělesa byly instalovány další vědecké přístroje, telemetrické zařízení, vysílač pracující na frekvenci 183.6 MHz, chemické baterie a přístroje měřící vnitřní tlak a teplotu. Vnitřní termoregulaci zajišťoval cirkulující dusík udržující stálou teplotu kolem 20°C.

Část vědeckého vybavení byla rovněž umístěna na posledním stupni nosné rakety, který se po oddělení sondy pohyboval po prakticky stejné trajektorii. Zde byl umístěn telemetrický systém pracující se dvěma vysílačkami, antény a chemické baterie. Jedna z vysílaček sloužila pro přenos údajů z detektoru intenzity kosmického záření. Ve zvláštním kontejneru byl uzavřen asi 1 kg sodíku, který po uvolnění ve velké vzdálenosti měl vytvořit oblak pozorovatelný ze Země.

Hmotnost sondy včetně přístrojů a energetických zdrojů na posledním stupni byla 361.3 kg;  celková hmotnost (sonda a poslední stupeň) 1472 kg. Hmotnost pouze vlastní sondy je odhadována asi na 205 kg.

Na palubě byla umístěna dvojice státních znaků SSSR, které měly být dopraveny na povrch Měsíce.

Průběh letu

Po dosažení únikové rychlosti (při rychlosti 11.4 km/s je překonávána zemská gravitace) se sonda oddělila od posledního stupně nosné rakety. Poslední stupeň pokračoval v letu po podobné trajektorii jako vlastní sonda.

Následujícího dne 1959-01-03 v 00:56 UT ve vzdálenosti 113 000 km od Země bylo z posledního stupně rakety uvolněno asi 1 kg sodíku. Sodíkové páry vytvořily zářící oranžový oblak, který byl pozorovatelný nad Indickým oceáne. Sodíkový oblak umožnil jednak přesné zaměření polohy sondy a jednak jeho pozorování bylo využito ke studiu kosmického prostředí.

4. ledna 1959 v 02:57 UT prolétla sonda  Luna 1 po 34 hodinách letu ve vzdálenosti 5 995 km nad měsíčním povrchem. Jelikož nosná raketa udělila stanici přibližně o 100 m/s vyšší rychlost než byla vypočtená, sonda byla v místě setkání asi o 2 hodiny dřív než Měsíc a plánovaný zásah se nezdařil.

5. ledna 1959 bylo se sondou ve vzdálenosti 597 000 km od Země ztraceno spojení po vyčerpání chemických baterií.

7. ledna 1959 opustila Luna 1 sféru gravitačního působení Země a jako první těleso v historii přešla na heliocentrickou dráhu ležící mezi dráhami Země a Marsu. Stala se tak první „umělou planetkou“ slunce.

Vědecká měření získaná během letu přinesla nové poznatky o radiačních pásech, slunečním větru a prostředí ve velké vzdálenosti od Země. Nebylo prokázáno žádné magnetické pole Měsíce.

Literatura:
1. Ing. Pavel Knapp: Listy z historie. Luna 1 - Letectví a kosmonautika [47] (1971) - číslo 23, strana 35/915
2. Petr Lála: Projekt Luna - Letectví a kosmonautika [43] (1967) - číslo 4, strana 20-23/140-143

Zdroj:
http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?sekce=prehled&kind=target&target=m&cid=43
http://www.tabun.czweb.org/vssks.pdf

 

 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka