František Žilka

9. 2. 2012 0:00
Rubrika: osobnosti

Dnes je to 68 let od úmrtí faráře mělnického evangelického sboru, Františka Žilky, překladatele novozákonních textů.


Narodil se 1. června 1871 na Českomoravské vrchovině, v Dolní Rozsíčce u Nového Města na Moravě. Na rodinném statku, který byl po staletí v držení jednoho rodu, poznal František staré tradice, ale i tvrdý život, který se vtiskl do jeho práce a který formoval jeho osobnost. Studoval na gymnáziu v Brně. Po maturitě studoval bohosloví a filosofii na univerzitách ve Vídni, v Německu v Halle, ve skotském Edinburghu a švýcarském Lausanne. Stal se vikářem v Čáslavi (1896–1898). Už tehdy vydal spis o Františku Palackém (1898) a začal pracovat na výboru z Husových spisů. Krátce působil jako kazatel v Táboře (1899–1901).
15. prosince roku 1901 byl rozhodnutím mělnického staršovstva zvolen a povolán do nově vzniklého reformovaného sboru v Mělníku. František Žilka se obětavě chopil práce. Jeho příchodem dostal sbor faráře vynikajících vlastností. Po boku mu stála jeho pracovitá a vzdělaná žena, Marie Žilková, rozená Neumannová (*1882, †1967).
Farář Žilka si svým taktem a hlubokou vzdělaností i světovým rozhledem získal vážnost v celém sboru, městě a v širokém okolí. Dovedl jasně a srozumitelně připravit svá kázání. I Tomáš Garrigue Masaryk z Prahy někdy jel do Mělníka, aby si jeho kázání poslechl. Žilka je významným představitelem české protestantské liberální teologie, která naslouchá kritice supranaturální či metafyzické povahy křesťanského náboženství. Ve prospěch křesťanství argumentuje mj. odkazem k jeho etickému obsahu.
Veřejná a výchovná činnost byla velmi důležitou složkou jeho práce a jeho přednášky zaujaly i širší veřejnost. Žilka překládal z němčiny a angličtiny z literatury krásné i odborné. Napsal spis Jan Hus (1903), Karel Havlíček (1907), Jan Kalvín (1909) a další práce.
V roce 1919 byl František Žilka jmenován prvním profesorem novozákonní vědy na Husově bohoslovecké fakultě v Praze. Novozákonní obor bylo nutno zformovat a vytvořit pro studenty základy pro studium Nového zákona. Žilka podával tuto vědu přesvědčivě a jasně, dovedl problémy řešit a vedl studenty k samostatnému stanovisku. Jako profesor Nového zákona pociťoval odpovědnost za budoucí rozvoj své disciplíny. Napsal kromě řady článků např. Dějiny světových náboženství (1924), Dějiny novozákonní doby (1925), Podobenství Ježíšova (1930), Ježíšovo kázání na hoře (1931), Ježíš Kristus I–II (1942, 1947) a Apoštol Pavel (vydáno až r. 1984).
Vrcholem jeho práce je překlad Nového zákona (1933) přístupný dnes i v on-line verzi. K překladu Nového zákona do soudobé češtiny vedla Žilku snaha přiblížit modernímu člověku duchovní obsah křesťanské tradice. Byl to po Kralické bibli významný překladatelský a interpretační čin ve světě protestantismu.  (O něco podobného v současnosti se snažili autoři B21 – převést biblický text do soudobé češtiny, bez archaizujících tvarů).
Jeho celoživotní dílo bylo ještě za jeho života oceněno čestnými doktoráty univerzit v Montpellier, v Edinburghu a v Rize.
V roce 1939 odešel František Žilka do výslužby.
Zemřel 9. února 1944 a je pochovaný na evangelickém hřbitově na Mělníku.

Zdroj: melnik.evangnet.cz/?zilka-65
http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/zilka.html

Žilkův překlad NZ dostupný on-line na serveru http://obohu.cz

 

Zobrazeno 2222×

Komentáře

František Fiala

Pěkně se to čtené Slovo poslouchá.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka