Il divino Boemo – český Mozart

v Římě umírá v osamění a chudobě 4. února 1781.

Josef Mysliveček, známější v Itálii jako Giuseppe Venatorini nebo Il divino Boemo – božský Čech, je jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů 18. Století.
Narodil se 9. března 1737 v rodině mlynáře Myslivečka, nájemce Sovových mlýnů v Praze na Vltavě.
Základy vzdělání získává u dominikánů, později u jezuitů, kde jej již upoutala hudba. Poté studuje soukromě matematiku, statiku, mechaniku a hydrauliku.  Roku 1761 se stává mlynářským mistrem, ale rodinný mlýn nepřevezme (vzdává se ho ve prospěch mladšího dvojčete - bratra Jáchyma) a věnuje se pouze hudbě. Hudbu studoval u skladatelů Františka Bendy, Františka Václava Habermanna; skladbu u Josefa Segera, což byl varhaník v pražském chrámu Panny Marie před Týnem.
V roce 1763 po úspěchu šesti drobných symfonií (Leden, Únor, Březen, Duben, Květen, Červen) odchází do Itálie. V Benátkách studuje u mistra opery G.B. Pescetti. Získává popularitu uvedením opery Il Belleferonte napsanou pro Neapol.
Následovala zářivá kariéra operního skladatele, u něhož si opery objednávala přední italská divadla - z Turína, Milána, Florencie, Říma. Mysliveček spojil přirozenou českou muzikálnost s italským kompozičním stylem. Byl odchován důkladnou českou školou, v Itálii si osvojil novou techniku, přitom vynikal melodičností a osobitým výrazem. Svou tvorbou připravil cestu vídeňskému klasicismu. Hluboký dojem zanechalo jeho dílo v rakouském skladateli Wolfgangu Amadeu Mozartovi; poznali se roku 1770 v Bologni a navázali upřímný kolegiální vztah.

V roce 1777 se na cestě z Itálie o Mnichova stala dopravní nehoda. Kočár, v němž cestoval Il divino Boemo, se převrhl a kovová konstrukce zranila jeho obličej. Do ran se mu dostala infekce  a Mysliveček se po ročním pobytu v nemocnici vrací do Itálie se znetvořeným obličejem. Pro muže v nejlepších letech, který doposud žil značně donchuánským způsobem života, je to těžká rána. V té době ještě neexistovala plastická chirurgie a spekuluje se, že své vykonala i infekční choroba zvaná syfilis. V každém případě je pravda, že jeho opery (L´Olimpiade a  Armida) již nemají úspěch. K zkému konci života přispěl i hazard a alkohol, v nichž Mysliveček hledá životní naplnění. Umírá opuštěn a Za rakví mu šel jen Mozart, jak zní název bulvárnějšího, leč čtivého Myslivečkova životopisu na webu.

Myslivečkovo dílo je rozsáhlé a je roztroušeno po různých sbírkách. Významných je asi 30 oper, komponoval mše, rekviem i oratoria (např. Passio Iesu Christi, Abraamo ed Isacco). Nástrojovou tvorbu reprezentují sonáty, sonatiny, divertimenta a ronda pro cembalo, komorní hudbu klavírní tria a triové sonáty, sonáty pro flétnu, housle a violoncello, smyčcové kvartety a kvintety, oktety pro dechové nástroje. Z orchestrálních skladeb jsou nejvýznamnější ouvertury a symfonie.

Při poslechu jeho hudby přidejme Zdrávas za spásu jeho duše...

Zdroj:
http://www.czechmusic.net/klasika/myslivecek.htm
http://zivotopisyonline.cz/josef-myslivecek-il-divino-boemo/
http://cestiskladatele.wz.cz/myslivecek.html
http://historicky.blog.cz/0902/josef-myslivecek-za-rakvi-mu-sel-pouze-mozart