Událost dne

signály.cz » Událost dne » Loutky byly jeho život, sám však loutkou nebyl

Loutky byly jeho život, sám však loutkou nebyl

24. 2. 2012 11:04

Rubrika: osobnosti

Jiří Trnka, jeden ze zakladatelů našeho loutkářství i loutkového filmu, který proslavil po celém světě, se narodil 24. února 1912 v Plzni - Petrohradě.

Studoval na plzeňském reálném gymnáziu, a jeho profesor kreslení Josef Skupa ho přizval ke spolupráci s loutkovým divadlem Feriálních osad v Plzni. Již v sedmnácti získával uznání na různých mezinárodních loutkových výstavách. Z podnětu Josefa Skupy přestoupil Trnka na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze (1929 – 1935). S loutkářem Skupou spolupracoval i v pozdějších letech a vytvořil pro jeho divadlo řadu loutek. Sám vedl v letech 1936 – 1937 vlastní loutkovou scénu Dřevěné divadlo.
Od roku 1936 spolupracoval jako výtvarník scén a kostýmů s Národním divadlem, pro které zrealizoval mnoho zajímavých návrhů (např. „Lišák Pseudolus“, „Sen noci svatojánské“, „Benátská maškaráda“, „Strakonický dudák“, „Zlatý jelen“, „Zimní pohádka“ a další). Po roce 1950 s divadlem spolupracoval zřídka, naposledy roku 1960 návrhem kostýmů pro Tylovo představení "Drahomíra a její synové".

Trnka byl všestranný umělec: je znám jako skvělý malíř, grafik, sochař a ilustrátor knížek (Míša Kulička, Broučci, Český Betlém, Pohádky tisíce a jedné noci, Pohádky Hanse Christiana Andersena, Pohádky bratří Grimmů, Staré pověsti české, Fimfárum Jana Wericha aj.).
Sám napsal a ilustroval knížku Zahrada, která se dočkala rovněž filmového zpracování.

S celovečerním filmem začal spolupracovat již v roce 1942 návrhem kostýmů pohádky Dlouhý, Široký a Bystrozraký Miroslava Cikána, která však nebyla nikdy dokončena.
Byl výtvarníkem a návrhářem kostýmů pro několik historických filmů (Čapkovy Povídky, Císařův pekař a pekařův císař, Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem). S dlouhometrážním filmem skončil v roce 1964 vytvořením animované vložky pro Lipského parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera.

V roce 1945 založil studio kresleného filmu Bratři v triku. Zde vytvořil různé animované filmy (například protiválečný Pérák a SS či pohádku Zasadil dědek řepu). Roku 1947 založil studio loutkového filmu, kde působili i jeho hlavní spolupracovníci Karel Látal a Břetislav Pojar. Ve studiu vytvořil řadu kouzelných snímků: s hudbou Václava Trojana loutkovou suitu Špalíček a Císařův slavík, Román s Basou, Árie prérie, Betlém, Čertův mlýn, O zlaté rybce a pod.

Jeho nejvýznamnějšími animovanými snímky jsou pohádka Bajaja, film Staré pověsti české, které namluvili naši nejlepší herci Růžena Nasková, Zdeněk Štěpánek, Eduard Kohout, Václav Vydra st., Karel Höger, pohádka Dva Mrazíci (této pohádce propůjčili své kouzelné hlasy Vlasta Burian a Jan Werich, který byl Trnkův častý spolupracovník a přítel) a z několika kapitol románu Jaroslava Haška vytvořený film Dobrý voják Švejk s hlasem Jana Wericha. Trnka byl téměř u všech svých filmů režisérem, scénáristou a výtvarníkem.

V roce 1959 natočil podle námětu Shakespeara animovaně náročný Sen noci svatojánské, o pět let později renesanční film Archanděl Gabriel a paní Husa. Ke konci života vytvořil myšlenkově závažné snímky Vášeň, Kybernetická babička a Ruka se stále aktuálním poselstvím.
Vleklá nemoc mu znemožňovala práci, kterou musel v pozdějších letech omezit.

Trnkův um nejlépe dokazuje množství ocenění, které za svoji tvorbu získal. Za celý život jich posbíral na padesát!
Řadu ocenění si vysloužily jeho filmy i na světových festivalech. Získal Cenu H. Ch. Andersena, Melliésovu cenu za nejlepší animovaný film, na festivalu v Cannes dostal hlavní cenu za film Zvířátka a Petrovští, na Mezinárodním festivalu animovaného filmu Zvláštní cenu poroty a desítky dalších. Kritika ho nazývala „Waltem Disneyem Východu“.