Blahoslovi duše moja Hospoda

28. 3. 2012 9:12
Rubrika: osobnosti

V roce 1943 zemřel v Beverly Hills tři dny před svými 70. narozeninami slavný ruský skladatel a klavírní virtuos Sergej Vasiljevič Rachmaninov.


Narodil se 1. dubna 1873 v ruské aristokratické rodině. Pod tíhou rodinných problémů se manželství rodičů začalo rozpadat . Z politických i náboženských důvodů však rozvod nepřicházel v úvahu,a proto otec od rodiny odešel, přenechal manželce byt a matka tak zůstala se šesti dětmi sama. Po rozchodu rodičů byla malému chlapci nejbližší jeho babička z matčiny strany, která na něj měla také silný vliv. Při návštěvách v Sankt Petěrburgu mu věnovala mnoho času a povzbuzovala jeho hudební talent. Chtěla po něm, aby jí přehrával na klavír hudbu, kterou slyšel při nedělních bohoslužbách v kostele.
Malý Sergej hrál na klavír od pěti let. V roce 1882, ve svých devíti letech, nastoupil na petrohradskou konzervatoř. Nepatřil mezi vzorné žáky, často chodil za školu. Ve dvanácti letech musel odejít na studia do Moskvy. S přísným učitelem Nikolajem Zverevem se často neshodl. Zverev kladl důraz spíše na hru, Rachmaninov byl fascinován tvorbou. Spory dosáhly vrcholu, když bylo Rachmaninovi šestnáct let. Sergej odstěhoval nedaleko k příbuzným Satinovým. Byli to příjemní a laskaví lidé, dali mu znovu pocit bezpečí a domova, který tolik postrádal. Po předčasné a úspěšné zkoušce před odbornou komisí složil jednoaktovou operu Aleko, slavné Preludium cis moll pro klavír, a ještě několik drobných úspěšných skladeb. Rachmaninov však nevěřil, že by se skládáním a hrou uživil, proto se na několik let stal učitelem.
Ranou pro Rachmaninova byla smrt učitele Zvereva a pak obzvláště Petra Iljiče Čajkovského, jeho skutečného přítele od dob dospívání.
Tato doba však byla pro Rachmaninova vzrušující i z jiných důvodů. Bláznivě se zamiloval do vdané Anny Lodžinské. Věnoval jí I. symfonii, ve které jí vyjádřil své vášnivé city. Další rána však na sebe nedala dlouho čekat. I. symfonie však byla nedostatečně nacvičena a při své premiéře v březnu 1897 byla velmi špatně provedena. Rachmaninov se z neúspěchu nervově zhroutil. Až po třech letech vyhledal tedy odbornou pomoc moskevského lékaře Nikolaje Dahla. Dahl byl rovněž talentovaným amatérským hudebníkem a jeho trpělivou péčí se mu podařilo vrátit Rachmaninovi chuť komponovat. Následovalo velké tvůrčí období, během několika měsíců dokončil dvě věty nového koncertu a v prosinci je předvedl za nadšeného aplaudování publika v Moskvě. V roce 1901 dokončil II. klavírní koncert s věnováním doktoru Dahlovi. Bratranec Siloti nabídl Sergejovi po následující tři roky stálý plat jako důvěru v jeho schopnosti. Nadšený a zabezpečený Rachmaninov požádal o ruku svou sestřenici Natatalii Satinovou. Snoubenci získali zvláštní povolení od cara a 29. dubna 1902 se vzali. Následovalo snad nejlepší období Rachmaninova života a to ve všech oblastech. Brzy se manželům narodily dvě dcery. Jako dirigent strávil dvě sezóny v Moskevské státní opeře, po politických nepokojích v Rusku v roce 1907 se přestěhoval do Drážďan, kde dokončil II. symfonii. V roce 1909 podnikl svou první cestu do Ameriky, tady byl poprvé uveden jeho III. klavírní koncert. Po těchto dílech následovala symfonická báseň Ostrov mrtvých, inspirovaná Böcklinovým obrazem , a chorální symfonie Zvony, inspirovaná básní E. A. Poe.
V letech 1910 až 1912 byl viceprezidentem Říšské ruské hudební společnosti. 
Pracovní nasazení a nedostatek času na komponování vyvolávaly Rachmaninovi bolesti hlavy a zad. Se svými problémy se svěřoval přátelů v dopisech, ve kterých byly také jasné pochybnosti nad sebou samým. Utěchou mu bylo ruské pravoslavné náboženství. Byl silně ovlivňován bohoslužbami již od dětství, ale obzvláště pak církevní hudbou. Složil dvě náboženská díla, Liturgii Jana Chrysostoma a Nešpory.
Kvůli politickým poměrům využil nabídky koncertního turné po Švédsku a 23. prosince 1917 odcestovala celá rodina z Ruska, kam se již nikdy nevrátili. Po krátké době strávené v Kodani a Stockholmu se v roce 1918 usadili v Americe. Poté, co v roce 1931 podepsal antisovětský manifest, bylo v Rusku zakázáno hraní jeho děl. Také tisk ho označil pouze za imitátora, jeho hudba prý ztratila svůj avantgardní styl. Rachmaninov však nepřestal skládat a na sklonku svého života složil III. symfonii, Rapsodii na Paganiniho téma a Symfonické tance.
V roce 1938 jím hluboce otřásla smrt přítele Šaljapina, kterého několikrát navštívil v pařížské nemocnici. Protože situace v Evropě jasně vedla k začátku války, vrátil se Rachmaninov s manželkou a starší dcerou zpět do USA. I přes tíživou situaci se stále snažil skládat, ale obavy o svou druhou dceru, která zůstala v Evropě, byly silnější. Tížila ho i situace v Rusku, kam vpadla německá vojska. I přes původní nepřízeň vlády přispíval do Fondu válečné podpory a sovětská vláda jej opět začala tolerovat.
Zemřel 28. března 1943 v Beverly Hills v Kalifornii na rakovinu a jeho pozůstatky byly uloženy na ruském pravoslavném hřbitově ve státě New York v Kensicu. 

Poslechněte si dnes něco jeho tvorby:
Blahoslovi duše moja Hospoda Op.37
Liturgie sv. Jana Zlatoústého, Op.3
Adagio - II. Symfonie Op.27
I. klavírní koncert Op.1  

Zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sergej_Rachmaninov
http://zivotopis.osobnosti.cz/sergej-rachmaninov.php

 

 

Zobrazeno 1950×

Komentáře

Eliška88

Skutečně nádherná hudba... Hrála jsem ono slavné preludium.... Nádherná hudba....=)

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka