Minutěnka

JOSEF HLOUCH, kněz, teolog, narozený 26. března 1902 v Lipníku u Třebíče.

Po maturitě na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži studoval teologii v Olomouci, kde byl v roce 1926 vysvěcen na kněze. Poté působil na různých místech v duchovní správě. V roce 1934 byl povolán na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci, kde získal v roce 1934 doktorát z teologie a působil jako pedagog – od roku 1945 jako profesor pastorální teologie. Po dobu uzavření vysokých škol v letech 1939–1945 působil v pastoraci. Je mj. autorem prací Problém odpadu od církve (1937) a Konverze a konvertité (1940). Dne 25. června 1947 byl jmenován biskupem v Českých Budějovicích. V roce 1950 byl internován ve své rezidenci, v roce 1952 byl zatčen a bez soudu držen mimo diecézi, nejprve v Růžo­dole u Liberce, pak v Radvanově u Mladé Vožice a nakonec u řeholních sester v Koclířově u Svitav. V době tzv. Pražského jara se mohl dne 9. června 1968 znovu ujmout svého úřadu. V této době vydal sbírku krátkých rozjímání na každý den pod názvem Minutěnka, kterou napsal v roce 1964 za nuceného pobytu v Koclířově. Zemřel 10. června 1972 v Českých Budějovicích. Byl pohřben na českobudějovickém hřbitově u sv. Otýlie.

MINUTĚNKA

Minutěnka má být aspoň chvilenka, kterou je nutné a velmi spasitelné věnovat průběhem dní Bohu a svému nitru. Má to být chvilenka usebranosti, koncentrace, požehnaná zastávka života a práce, kdy se dáváš druhým. Snaha, aby tvá duše byla po celý den v něčem posvátném!" napsal před čtyřiceti lety úvodem své knihy krátkých meditací na každý den v roce biskup Josef Hlouch. V roce 2002 ji Karmelitánské nakladatelství vydalo znovu.

Můj tatínek ji četl denně. Dodnes ji vidím, jak leží ohmataná na jeho nočním stolku. Tatínek byl natěrač, měl hodně práce, ale tu minutku, dvě si každý den našel. Bylo to jeho rozjímání.

„Den se skládá z okamžiků, z maličkostí, ale jak se chováš v jednotlivostech, není žádná maličkost, neboť to utváří celkovou hodnotu a tím věčnost. „ (Josef Hlouch)

To je citát, který je nejen vhodný k rozjímání, ale především by měl být žit. Nemusíme dělat hrdinské skutky. Důležité je být věrný v maličkostech a vytrvale „okopávat to své políčko“.

Zdroje: iencyklopedie.cz, ikarmel.cz