Původem Varšavan, srdcem Polák, s talentem celého světa

„Rodem Warszawianin, sercem Polak, a talentem świata obywatel“, napsal o Frédéricu Chopinovi polský básník Cyprian K. Norwid.

Fryderyk Franciszek Chopin se narodil 1. března 1810 v obci Żelazowa Wola u Varšavy. Sice se našel dokument, který jako den jeho narození uvádí 22. únor, on sám za den svých narozenin pokládal první březnový den. Jeho otec pocházel z francouzské selské rodiny usazené v Lotrinsku na statku polského velmože. Odešel do Varšavy, žil tu jako vychovatel, naučil se polsky a roku 1806 se oženil s Justinou Krzyżanovskou. Pak si zařídil ve Varšavě penzión pro syny ze zámožných venkovských rodin a vyučoval francouzštině. Chopin prožil spolu se svými třemi sestrami dětství a mládí v harmonické rodině. V roce 1816 se začal učit hře na klavír u Čecha Vojtěcha Živného, který ho mimo jiné seznámil s klavírním dílem J.S.Bacha. Již ve svých 7 letech se Chopin pokoušel o první skladby, složil dvě polonézy. Od roku 1822 studoval na varšavském lyceu. Již v patnácti letech nadchl varšavské publikum a byl prohlášen nejlepším pianistou Varšavy. Roku 1825 vyšla tiskem také jeho první skladba „Klavírní rondo c moll“. Jeho nejmladší sestra Emilie umírá roku 1827 na tuberkulozu. V letech 1826 – 29 ho Józef Elsner učil teorii na Hlavní hudební škole. 1827 – 28 psal variace na Mozartova „Dona Giovanniho“. V roce 1829 zaznamenal úspěch dvou koncertů ve Vídni, potom v Praze, v Teplicích a v Drážďanech. Roku1829 složil „Klavírní koncert f moll“ (označovaný jako druhý) a 1830 „Klavírní koncert e moll“ (tzv. první).
V této době byl zamilovaný do studentky konzervatoře Konstancie Gładkowske. Své city k ní však vlastně vyznal především ve svém klavírním koncertu. Otevřeně se jí vyznal z lásky až před odjezdem, avšak jejich vztah posléze skončil a ona se vdala ve Varšavě za jiného muže.
Chopin v listopadu 1830 opustil Varšavu, která mu nedávala příležitost k uplatnění. Několik měsíců strávil ve Vídni, kde se mimo jiné spřátelil s českým houslistou Josefem Slavíkem, který o něm řekl: „když zahrál, líbil se mi tak jako nikdo po Paganinim“. Na konci září 1831 se dostal do Paříže, kde získal okruh zámožných žaček. Jeho umění, šarm, pronikavá inteligence a vybrané způsoby k němu poutaly pozornost společnosti.
Chopin se nikdy neoženil a proto často trpěl pocity samoty.

Roku 1835 se zamiloval do okouzlující a nadané Marie Wodzińske, avšak plánovaný sňatek se z důvodu jejího nízkého věku (bylo jí teprve 16 let) a Chopinova chatrného zdraví neuskutečnil. Odraz vztahu (jak sám Frédéric říká) najdeme ve „Valčíku As dur“ (Valse de l'adieu – Valčík na rozloučenou) a v „Etudě f moll“, o níž prohlásil že je „portrétem Mariiny duše“. Po krátkém vztahovém intermezzu s hraběnkou Delfinou Potockou,která inspirovala jeho „Minutový valčík“.
Roku 1836 navázal vztah s francouzskou spisovatelkou George Sandovou, avšak ani ten mu nepřinesl naplnění. Jak se skladatelova nemoc zhoršovala, Sandová se z milenky měnila v ošetřovatelku a často Chopina nazývala svým „třetím dítětem“. Ale ošetřování se jí pomalu začínalo protivit. V následujících letech nadále udržovala přátelství se Chopinem, i když stále častěji dávala průchod netrpělivosti a odporu, přinejmenším v dopisech třetím osobám Jejich vztah skončil, když jeho tuberkulóza propukla v plné síle.
„Chopin je u klavíru, pranic nedbaje toho, že ho někdo poslouchá. Začne nenuceně improvizovat, pak přestane. „Pokračujte, pokračujte,“ zvolá Delacroix, „To není konec!“ „To ještě není ani začátek. Nic nepřichází … nic než odlesky, stíny, tvary, které se hned rozplynou. Snažím se vystihnout správnou barvu, ale nedaří se mi vytvořit ani formu …“ „Jedno bez druhého nenaleznete,“ říká Delacroix, „a obojí do sebe zapadne.“ „Co když objevím jen svit měsíce?“ „Pak jste našel odlesk odlesku.“ Zdá se, že ta myšlenka se božskému umělci zamlouvá. Opět začne, téměř neznatelně – tak nezřetelný je to tvar. Postupně se vynořují tiché barvy jako líbezné modulace zvučící v našich uších. Náhle se rozezní nota modré – a všude kolem nás se rozprostře noc, blankytná a průzračná. Oblohu zaplní světlá mračna roztodivných tvarů. Seskupí se okolo měsíce, jenž na ně svou matnou září vrhá velká kola a probouzí ospalé barvy. Sníme o letní noci, sedíme tam a čekáme na píseň slavíka …“ (George Sandová)
Vztah Chopina a Sandové se odráží v postavách jejího románu Lucrezia Floriani. Jejich vztah skončil roku 1847.

Celé Chopinovo dílo je určeno klavíru. Jeho improvizační umění se zobrazilo v Preludiích a v Nokturnech z 30. a 40. let se uplatnila jeho velice jemná, zpěvná a figuracemi opřádaná melodika. Taneční skladby komponoval výhradně v třídobém metru, přitom polský národní prvek proniká nejvíce v 60 mazurkách a v slavnostních polonézách. Jeho valčíky mají převážně salónní ráz.
U nás měl Chopin velký vliv na Bedřicha Smetanu, který prohlásil: „Jeho skladbám měl jsem ve věcech koncertech co děkovat za úspěch a od té doby, co jsem skladby jeho byl poznal a pochopil, věděl jsem též, co mojí úlohou jest“.
V roce 1844 umírá na tuberkulózu Chopinův otec, ale v té době znatelně postupuje i choroba nahlodávající Chopinovo zdraví. V únoru 1848 odjíždí do Anglie a Skotska, kde strávil nějaký čas u své obdivovatelky Jane Wilhelminy Stirlingové. Její nabídku k sňatku však odmítá. Na podzim 1848 se vrací do Paříže, kam za ním v létě e následujícího roku přijíždí jeho sestra Ludwika Jędrzejewicz. V její přítomnosti 17. října 1849 v Paříži umírá.

Vždyť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce

Po jeho smrti bylo jeho srdce vyjmuto z těla a jeho sestra jej odvezla do Varšavy, kde bylo uloženo v chrámu Svatého Kříže pod výše uvedeným citátem z Matoušova evangelia.

Kromě výše vložených odkazů na jeho skladby vás zvu ke klidnému poslechu Chopinova Nocturna Opus 9, No.2 

Zdroj:

http://www.velikani.cz/index2.php?zdroj=chopinf&kat=ume
http://www.chopin.pl/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fr%C3%A9d%C3%A9ric_Chopin

Wszakże i cyprysy mają swe kaprysy: mój kaprys dziś jest Was tu widzieć. (Chopin,1849)