Brána Rašomon

23. 3. 2012 7:47
Rubrika: osobnosti

Mezi květy sakura, mezi lidmi samuraj.


Vždycky jsem si myslel, že bychom měli mít podstatnější jídlo, podstatnější filmy. A tak mě napadlo, abych se pokusil udělat film, který by byl tak zábavný, že máte chuť ho sníst.(Akira Kurosawa)
Akira Kurosawa se narodil 23. 3. 1910 v Omori (Tokio). Byl to výjimečný umělec, scénarista, filmař, který oslovoval svými filmy celý svět. Po otci pocházel ze samurajské rodiny a důvěrně znal kodex bušidó. Filosofie, kterou ve svých nejlepších filmech vyjadřuje, vychází z přesvědčení, že nepromyšlený čin je neúčinný a plané přemýšlení bez činu je k ničemu.

Znáte-li holywoodskou klasiku, film Sedm statečných, možná vás překvapí, že je to jen povrchní napodobenina Kurosawowa filmu z roku 1954, Sedm samurajů.
Ve filmu Kurosawa prošel černobílé období, barvu i digitální kvalitu. Jeho filmy dostávaly prestižní světové ceny. Za celoživotní dílo dostal Oskara. Hodně oceňované a dodnes známé jsou jeho první filmy po roce 1945. V té době, ale vlastně ve svých pozdějších dílech, se zaměřuje na chování lidí v mezních situacích. Velmi často spolupracoval s hercem Toshira Mifun, s kterým natočil 16 filmů.
Dokázal vytvořit filmy jež jsou
psychologickými drobnokresbami a mají závažné morální poselství ne nepodobné dílu například Fjodora Michailoviče Dostojevského.
Akira Kurosawa zemřel 6. 9. 1998 v Setagaja (Tokio).

Na otázku co je to film, Akiro Kurosawa odpovídá: 

Na to není snadná odpověď. Dávný japonský prozaik Šiga Naoja sepsal své vnučce esej, která byla považována za jedno z nejvýznamnějších prozaických děl své doby. Zveřejnila ji v literárním časopise. Měla název "Můj pes" a začínala asi takto: "Můj pes se podobá medvědovi, ale také se podobá jezevci, také se podobá lišce ..." Pokračuje vyjmenováváním zvláštních vlastností psa, porovnává každé další zvíře, rozvíjí text do obsáhlého seznamu zvířat. Nicméně esej uzavírá: "Ale protože je to pes, tak se nejvíce podobá psovi." Pamatuji si, jak jsem vyprskl smíchy, když jsem to četl, ale je to důležitý bod. Film se tolik podobá jiným uměním. Pokud má kinematografie literární vlastnosti, má také divadelní kvality, filozofické atributy malířství a sochařství i hudební prvky. Ale v konečném důsledku film zůstává filmem. 

Weby:
http://www.nostalghia.cz/kurosawa/index.php
souhrné a hlavně kvalitní informace o autorovi, jeho filmech a dění kolem
V angličtině: http://akirakurosawa.info

Ukázka z knihy Paměti Akiry Kurosawy (1981)
RAŠOMON
překlad: Eva Sehnalíková
Ta brána tehdy v mé představivosti rostla a rostla. Ve starověkém centru Kjóta jsem hledal vhodné exteriéry pro Rašomon, svůj historický snímek z jedenáctého století. Vedení studia Daiei se projekt příliš nezamlouval. Podle nich byl obsah složitý a název nepřitažlivý. Do natáčení se jim nechtělo. Zatímco jsem čekal, procházel jsem se po Kjótu a ještě starodávnějším městě Nara (Prefektura na japonském ostrově Honšú. - pozn. překl.), vzdáleným několik kilometrů, a studoval klasickou architekturu. Čím víc jsem toho viděl, tím větší byla v mé mysli brána Rašomon.
Nejdříve jsem si myslel, že by má brána měla být přibližně stejně velká jako brána do chrámu Toji v Kjótu. Pak narostla do rozměrů brány Tengaimon v Naře a nakonec byla tak velká jako hlavní dvoupatrové brány chrámů Ninnaji a Todaiji v Naře. Má představa rostla dál nejen proto, že jsem uviděl skutečné brány, které pocházely z daného období, ale také díky tomu, co jsem se o samotné bráně Rašomon, zničené před dávnými lety, dozvěděl z dokumentů a jejích pozůstatků.
"Rašomon" ve skutečnosti odkazuje k bráně Rajomon - jméno bylo změněno ve hře Nó autora Kanze Nobomitsua. "Rajo" označuje vnější prostory hradu, takže "Rajomon" znamená hlavní bránu do vnějšího areálu hradu. Brána v mém filmu Rašomon vedla do vnějšího okolí starověkého hlavního města (Kjóto se v té době nazývalo "Heian-Kyo"). Když se vešlo do města branou Rašomon a pokračovalo se přímo na sever podél hlavní dopravní tepny vedoucí skrze metropoli, došlo se až k bráně Šujakumon na jejím konci a k chrámům Toji na východě a Saiji na západě. Vzhledem k tomuto rozmístění bylo zcela přirozené, že hlavní vnější městská brána byla ze všech největší. Máme o tom jasné důkazy. Modré střešní tašky, které se dochovaly z původní brány Rajomon, dokazují, že byla obrovská. Ale i když jsme ztracenou stavbu brány zkoumali zevrubně, nemohli jsme se dopátrat jejích skutečných rozměrů.

http://www.citarny.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=2528:stolety-akiro-kurosawa-nezapomenutelny-vyprav&catid=158:kniha-a-film&Itemid=4181


Zdroj: http://www.nostalghia.cz/kurosawa/index.php
http://www.csfd.cz/tvurce/2968-akira-kurosawa/

Zobrazeno 2444×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka