V ČSR v roce 1950 proběhla likvidace klášterů

13. 4. 2012 0:01
Rubrika: události

Sedím na korbě nákladního auta, ktere nás veze větrnou noci někam pryč. Vedle me muž se zbraní, který mi jistě neodpoví na otázky, které se mi právě honí hlavou...


Kam jedeme? Proč mě, obyčejného řeholníka, je potřeba umístit pryč, jako nechtěnou věc? A co pak? Hlava me bolí, a já si nejsem schopen srovnat myšlenky a vzpomínky na události této noci, která přechází v ráno...

Ano, takto nějak se mohli cítit lidé, na které v roce 1950 dopadla moc režimu, který neměl žádnou právní oporu k činu, který byl vykonán v noci z 13. na 14. dubna. V rámci "Akce K" bylo násilně z klášterů do internačních táborů (klášterů) převezeno 2376 řeholníků, přičemž jim bylo povoleno vzít si něco málo z osobních věcí. Zatímco v na území ČR věc proběhla vcelku v poklidu, na Slovensku byla situace ostřejší, v klášteře Spišský Štvrtok byl využit proti obyvatelstvu, které řeholníky bránilo, slzný plyn. Internační tábor v Pezinoku bylo dokonce nutné kvůli pokusům o osvobození přesunout, a do místních lidí se střílelo ostrými náboji.(!)

Akce samozřejmě nevznikla jen tak, prostor pro ni byl vytvořen procesy s představiteli řádů, které měly být takto v očích veřejnosti potupeny. Poté nic nebránilo v likvidaci klášterů, tedy kromě činností, kterou nechtěl nikdo dělat, popřípadě v dobách nedostatku personálu nebyl nikdo jiný, kdo by ji vykonával. Jedná se o ženské řády, které byly likvidovány pomaleji. Akce proti ženským řádům, nazvaná jako "Akce R", začala později.

Důsledky této akce byly jednoduché: Obrovské kulturní škody, nejen v nezájmu o opuštěné objekty, které podlehly chátrání, ale hlavně škody na kulturním bohatství: knihách, obrazech a uměleckých předmětech. Velké množství sice dostaly do péče státní instituce (Národní knihovna, muzea, archivy), ale leccos bylo rozkradeno, či díky nedbalému přístupu pracovníků, kteří s věcmi pracovali, zničeno. Zejména rozkrádání nahrával podivný přístup k centralizaci předmětů: Jeden druh (např. svíce) byl ze všech zabraných budov svezen na jedno místo, kde se skladovaly. Proto je dodnes velmi těžké vypátrat, kam se ten či onen předmět zatoulal a kdo ho vlastně nyní vlastní, pokud tedy existuje.

Ještě si dovolím poznámku k literatuře: Stojí zato sehnat si knihy od Václava Vaška (Neumlčená, Církev na skále) které o akci pojednávají, a pokud si chcete přečíst, jak se v takovém internačním klášteře žilo, velmi doporučuji "A Želiv znáte, šéfe?" od P. Pavla Zíbala.

Zobrazeno 2031×

Komentáře

Nefelé

O této události pojednává také práce od Šárky Horákové Maixnerové - Hořící déšť. Zpráva o "Akci K", noci ze 13. na 14. dubna 1950, kdy měl být internován Bůh. Knihu vydalo v roce 2010 Karmelitánské nakladatelství.

Zobrazit 1 komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka