Houstone, máme problém

25. 5. 2012 0:00
Rubrika: události

Před 51 lety (25. 5. 1961) prohlásil americký prezident J. F. Kennedy, že USA by do roku 1970, v rámci programu Apollo, měly dopravit člověka na Měsíc a zpět.


Historické okolnosti programu Apollo

Jurij Gagarin vystoupil do vesmíru 12. 4. 1961. Jako první Američan se podíval do vesmíru Alan Shepard 5. 5. 1961. Americká nadřazenost tím dostala velikou ránu. Jednou z priorit prezidenta Kennedyho bylo prvenství Američanů na poli výzkumu vesmíru.

Program Apollo (nazvaná po řeckém bohu Apollonovi) se na přelomu 50. a 60. let připravoval jako následník programu Mercury. Kosmická loď Mercury, byla pouze jednomístná a schopná letu jen na nízké oběžné dráze Země. U Apolla se počítalo s dopravou tří astronautů k Měsíci a případně i na jeho povrch. Jasný cíl programu Apollo dalo prohlášení prezidenta Kennedyho v Kongresu:

"Věřím, že tento národ si může vytyčit za cíl přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat na Zemi, a to do konce tohoto desetiletí. Žádný jiný vesmírný projekt dneška nebude působivější pro lidstvo a důležitější pro dlouhodobý výzkum vesmíru. Uskutečnění žádného nebude tak obtížné a nákladné." (J. F. Kennedy 25. 5. 1961 - na obrázku při projevu v Kongresu)

Tohoto cíle bylo dosaženo 20. 7. 1969, kdy Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli na Měsici s lunárním modulem kosmické lodě Apollo 11. Michael Collins na ně čekal na oběžné dráze. Celkem na Měsíci přistálo 6 misí, tzn. 12 lidí se prošlo po povrchu Měsíce.

Koncepce mise

Otázkou jak nejlépe uskutečnit přistání člověka na Měsíci se zabývalo spoustu vědců. Projednávaly se celkem čtyři koncepce.

  • Přímý let (Direct Ascent): kosmická loď letí přímo na Měsíc jako celek, na něm přistane a návratová část se vrátí na Zem. Potřebná mimořádně silná nosná raketa byla vyvíjena pod názvem Nova
  • Setkání na oběžné dráze země (Earth Orbit Rendezvous, EOR): Několik raket vynese části kosmické lodi, kabinu posádky, motory, palivo, které astronauti na oběžné dráze sestaví dohromady a vydají se k Měsíci, přistanou na něm a s návratovou částí se vydají zpět.
  • Setkání na povrchu Měsíce (Lunar Surface Rendezvous): První nosná raketa vynese loď se zásobami paliva, která přistane na Měsíci. Astronauti přiletí za ní a přečerpané palivo použijí pro návrat.
  • Setkání na oběžné dráze Měsíce (Lunar Orbit Rendezvous, LOR): jedna nosná raketa (pozdější Saturn V) vynese modulární kosmickou loď. Na Měsíci nepřistane celá loď, ale pouze část – lunární modul, zatímco velitelský modul počká na oběžné dráze Měsíce. Po znovuspojení je lunární modul odhozen a na Zem se vrátí astronauti ve velitelském modulu. V této variantě by na Měsíci přistála jen relativně malá část kosmické lodi a ještě menší odstartovala z měsíčního povrchu. (Popis koncepcí je převzat z Wikipedie)

Zpočátku měl v NASA nejsilnější podporu přímý let, ale nakonec zvítězilo řešení LOR, které bylo spíše na okraji zájmu. Pro řešení LOR se NASA oficiálně rozhodla 11. 7. 1962. Historik James Hansen k tomu poznamenal:

"Bez přijetí původně menšinové koncepce v roce 1962 by Spojené státy mohly dosáhnout Měsíce, ale téměř určitě ne před koncem desetiletí, jak se zavázal prezident Kennedy."

Tato koncepce měla výhodu, že v případě selhání velitelského modulu, mohla posádka použít lunárního modulu jako záchranného člunu.

Finanční náklady

Původní odhad nákladů byl stanoven na 7 mld. USD. John Webb (administrátor NASA) považoval toto číslo za hrubě podhonocené a uvedl do zprávy pro viceprezidenta Johnsona částku 20 mld. USD. Tato suma všem, včetně prezidenta vyrazila dech. Čas ukázal, že tento odhad byl poměrně přesný. Podle zprávy pro Kongres z 1973, byly celkové náklady programu Apollo 25,4 mld. USD. Po dobu trvání programu tvořily náklady na tento program většinu rozpočtu NASA. V roce 1966 to bylo 3,12 mld. USD - 60% rozpočtu NASA pro tento rok.

Přehled letů v programu Apollo

V letech 1961 - 1966 se uskutečnilo celkem třináct bezpilotních letů. Tyto lety testovaly napřed rakety a pak do vesmíru nosily makety vesmírné lodě. Nosné rakety byly Satrun I a Saturn IB. V rámci těchto testů byly do vesmíru vyneseny tři satelity Pegasus.

První pilotovaný let označený jako Apollo 1. se měl uskutečnit 21. 2. 1967. Při testu 27. 1. 1967 při předletovém testu přeskočila jiskra a způsobila požár. V kabině byla atmosféra s čistého kyslíku, který usnadňoval hoření. Posádka (Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee - na obrázku zleva) uhořela v modulu.

V letech 1967 - 68 proběhly celkem tři bezpilotní lety, označované Apollo 4 - 6. Při těchto letech docházelo k testům rakety Saturn V., která do vesmíru vynesla všechny další mise s výjimkou Apolla 7. V misi Apollo V se testoval lunární modul. Při této misi byla použita nosná raketa Saturn IB z neúspěšné mise Apollo 1.

V letech 1968 - 1972 se uskutečnilo celkem 11 pilotovaných letů. Posádky všech letů se vrátily v pořádku na Zem. První čtyři lety (Apollo 7 - 10) byly testovací. Mise Apollo 9 zkoušela lunární modul na oběžné dráze Země a při výstupu do vesmíru také skafandry. Astronauti z Apolla 10 obletěli Měsíc v lunárním modulu. Dalších sedm misí bylo plánováno s výstupem astronautů na povrch Měsíce. S výjimkou Apolla 13 všechny mise úspěšně přistály na Měsíci.

Plán mise Apolla 11 bylo přistát na Měsíci, což se 20. 7. 1969 podařilo. Posádka letěla ve složení Neil Armstrong, Michael Collins a Edwin Aldrin (později se nechal přejmenovat na Buzz) - na snímku zleva. Na Měsíc vystoupil Neil Armstrong s Edwinem Aldrinem. Michael Collins čekal ve velitelském modulu na oběžné dráze Měsíce.

Zajímavostí je, že dráhu letu Apolla 11 spočítali fyzikové ručně za pomocí papíru a logaritmického pravítka. Když šlo o lidské životy, tak se tehdy počítačům nevěřilo (i když v NASA už počítače byly).

Astronauti z Apolla 12 dovezli část sondy Surveyor 3. Mise jako první provedla přesné přistání na Měsíci. Astronauti provedli celkem dva výstupy na Měsíc. V misi Apollo 14 se uskutečnil třetí výstup astronautů na Měsíc. Mise se zůčastnil Alan Shepard, veterán z programu Mercury.

Prozíravost řešení LOR ukázala mise Apollo 13, kdy výbuch kyslíkové nádrže připravil velitelský modul o zdroj energie. Legendární věta, která je v titulku, se ozvala v řídícím středisku 13. 4. 1970. O misi Apolla 13 pojednává stejnojmenný film.

Poslední tři mise (Apollo 15 - 17) měly k dispozici Lunar Rover - terénní průzkumné vozidlo. Při každé z těchto misí astronauti třikrát vystoupili na povrch Měsíce. V průběhu programu Apollo byl na Měsíci pouze jediný vědec, geolog Harrison Schmitt, v posádce Apolla 17. Američané z Měsíce přivezli 2196 kusů měsíční horniny o celkové váze 382 kg. 

Ukončení programu Apollo

Program Apollo byl předčasně ukončen v prosinci roku 1972. Jedním z důvodů byly rozpočtové škrty vyvolané válkou ve Vietnamu. Zbylé rakety Saturn a lodě Apollo byly využity v programech Skylab a Sojuz-Apollo. Od ukončení programu Apollo nebyl člověk ve vesmíru dál než na nízké oběžné dráze.

Jednotlivé mise porgramu Apollo získaly cenná vědecká data. Přímo na měsíci prováděli astronauti různé fyzikální pokusy. Na obrázku je kámen Genesis Rock, který přivezla posádka Apolla 15. Jeho stáří je přibližně 4 mld. let.

Mista přistání jednotilivých lunárních misí

Program Luna byl sovětský program nepilotovaných misí v letech 1959 - 1976. V programu odstartovalo celkem 24 misí. Mise Luna 16 v roce 1970 dopravila na Zemi vzorky horniny.

Surveyor byl americký program, který běžel souběžně s Apollem. Jeho cílem bylo provést základní průzkum Měsíce a připravit podmínky pro přistání astronautů. Po úspěchu mise Surveyor 1 byl program zredukován z 10 na 7 misí.

Literatura

http://cs.wikipedia.org/wiki/Program_Apollo

Kompletní seznam všeh letů mise Apollo

http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_kosmick%C3%BDch_let%C5%AF_programu_Apollo

Reportáž (i s fotogalerií) z řídícího střediska v Houstonu

http://technet.idnes.cz/podivejte-se-do-nepristupnych-mist-odkud-nasa-ridi-lety-do-vesmiru-1d9-/tec_technika.aspx?c=A120106_164046_tec_technika_pka

O osudu vzorků měsíční horniny si můžete přečíst článek

http://www.lidovky.cz/nasa-ztratil-kontrolu-nad-vzorky-mesicni-horniny-fvs-/ln_veda.asp?c=A120514_082042_ln_veda_sk

Film Apollo 13 na csfd.cz

http://www.csfd.cz/film/4541-apollo-13/

Sdílet

Komentáře

zipet Pěkně zpracované, dobře se to čte! Jen jedna drobnost: Jurij Gagarin se dostal do vesmíru už 12.4. 1961 (v květnu by tam byl až po Američanech)...

Ferenc @zipet: Děkuji, za upozornění, byl to překlep.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka