Aeneam reicite, Pium recipite

14. 8. 2012 0:00
Rubrika: osobnosti

Enea Silivio dei Piccolomini  (18. 11. 1405 – 14. 8. 1464), byl italský humanista, kardinál a papež (Pius II.). Je autorem knihy Historie česká.


Enea Silvio dei Piccolomini pocházel z italské šlechtické rodiny. Jako mladší syn byl určen k církevní dráze. V osmnácti letech začal studovat v Sieně právo. Studium ho moc nebavilo, raději měl římské klasiky. Po studiích byl přijat do služeb kardinála Domenica de Capranica. V roce 1432 spolu s kardinálem Capranicou odcestoval do Basileje na koncil, kde patřil mezi zastánce konciliarismu (konciliarismus – nadřazenost koncilu nad papežem).  Od roku 1442 působil jako diplomat na dvoře císaře Fridricha III.

Enea Silvio byl až 4. 3. 1447 vysvěcen na kněze a o pět měsíců později (15. 8.) byl vysvěcen na biskupa a jmenován biskupem v Terstu. O několik let později byl jmenován biskupem v Sieně (23. 9. 1450).  Jako císařský vyslanec navštívil v roce 1451 české země. Při této příležitosti navštívil město Tábor. Pád Konstantinopole v roce 1453 komentoval takto: „Jedno ze dvou světel křesťanství bylo uhašeno.“

18. 12. 1456 byl Enea kreován kardinálem s titulárním kostelem sv. Sabiny na Aventinu. Půl roku po přijetí kardinálského purpuru byl poslán jako biskup do Polska, konkrétně do města Warmia (Ermland), kde zůstal až do svého zvolení na Petrův stolec. (19. 8. 1458)

V roce 1457 napsal Enea první historické dílo v humanistickém duchu, které bylo věnováno zaalpské zemi. Jedná se o dílo Historia Bohemica (Historie česká). Kniha končí zvolením Jiřího z Poděbrad králem. V době svého vzniku (a pak i po dlouhou dobu) byla kronika nejúspěšnějším dílem o starých českých dějinách. Úspěšnost díla dokazuje i to, že bylo často vydáváno a překládáno do různých jazyků. První tištěná verze vznikla už v roce 1475. První český překlad vyšel v roce 1487. Historii českou přeložil Jan Húska z Uherského Brodu. Další dva překlady vznikly v 16. století a v roce 1510 vyšla česká verze tiskem. V roce 1911 vydal Jan Otto Historii českou v novém překladu Jiřího Vicara.

Enea Silvio po zvolení na Petrův stolec přijal jméno Pius II. Proti očekávání začal s reformou církve. Při těchto snahách Eneovi vytýkali jeho vlastní minulost, proto vydal v roce 1463 bulu, ve které přiznává své chyby a žádá: Aeneam reicite, Pium recipite (Odvrhněte Eneáše, držte se Pia). Opustil konciliaristické myšlenky a začal tíhnout k papalismu (papalismus – nadřazenost papeže nad koncilem) a vystupoval autoritativně.

Důležitou událostí pro České země bylo odmítnutí žádosti krále Jiřího z Poděbrad o potvrzení Basilejských kompaktát. Pius II. Basilejské kompaktáty zrušil 31. 3. 1462. Odůvodnil to tím, že římská kurie uznávala kompaktáta pouze pro nejstarší generaci kališníků. (Basilejské kompaktáty jsou výsledky jednání mezi českými kališníky a Basilejským koncilem. Nejdůležitější ustanovení bylo dovolení přijímání pod obojí pro české husity.) Spory Pia II. s Jiřím z Poděbrad vyústily v předvolání krále Jiřího před církevní soud (15. 7. 1464). Král dostal lhůtu 180 dnů, ve které se měl dostavit k soudu. Pius II. se toho nedožil, zemřel 14. 8. 1464.

Literatura:

August Frantzen, Malé dějiny církve

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pius_II.

http://www.asu.cas.cz/~had/eneas.html

http://www.velikani.cz/index2.php?zdroj=pius2&kat=ost

http://cs.wikiquote.org/wiki/Pius_II.

http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bsipic.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/Basilejsk%C3%A1_kompakt%C3%A1ta

 

Zobrazeno 1210×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka