Boží lid a Člověk v Ježíši Kristu

25. 9. 2012 8:06
Rubrika: osobnosti

Všichni očekáváme Zmrtvýchvstalého!


Snad se mi podaří přesvědčit čtenáře, že tajemství církve se nenachází mimo nás, ale že každý z nás je prožíváme ve svém každodenním životě, neboť církev není nic jiného než lidský život zapojený do tajemného, božského života Kristova. 
(Boží lid, Řím 1967)
Tato slova pocházejí z komentáře k překladu dogmatické konstituce Druhého vatikánského koncilu o církvi Lumen gentium, který napsal prof. Vladimír Boublík.

Narodil se v malé jihočeské vesničce Mokrosuky 16. listopadu 1928 v rolnické rodině.
Po maturitě na Jirsíkově gymnáziu v Českých Budějovicích (v r. 1947) vstoupil do českobudějovického biskupského semináře.
Po únoru 1948 byl zatčen a uvězněn v Plzni na Borech; 29. února 1952 však jako zázrakem z vězení uprchl. Ten den musel ve vězeňské kuchyni vařit polévku. Dozorce odešel na chvíli dohlédnout na vězně konající nástup. Během okamžiku se rozhodl. Vyběl zadními dveřmi kuchyně, seskočil z vysoké zdi, z části pěšky, z části vlakem překonal území Čech a přes NDR se dostal až do Západního Berlína, kde se těsně po překročení demarkační čáry zhroutil vysílením přímo před tramvají.
Po čtrnáctidenním pobytu v uprchlickém táboře odletěl do Říma. Studoval na Lateránské univerzitě a v roce 1956 přijal kněžské svěcení. Po vysvěcení byl v r. 1957 činný v duchovní správě v severní Itálii, ale již v roce 1958 rozhodli představen, že bude dále studovat.
Od roku 1959 již vyučoval na Lateránu jako asistent profesora dogmatiky Mons. Antonio Piolantiho.
V roce 1961 obhájil doktorskou tezi
La predestinazione, San Paolo e Sant'Agostino a o 7 let později se ze stal stálým profesorem fundamentální teologie.
V roce 1972 získal řádnou profesuru a v témže roce také začal vykonávat funkci děkana teologické fakulty Lateránské univerzity.
Zemřel 24. září 1974 při návštěvě nemocné matky v Klatovech.

Velký přínos pro teologii znamenala Boublíkova práce Teologie delle religioni(Teologie mimokřesťanských náboženství). Vyznačuje se vzácnou rovnováhou mezi otevřeností vůči mimokřesťanským náboženstvím a zároveň i neodchylnou věrností radikálním požadavkům hlásání křesťanské víry všem národům.


Základní dimenzí křesťanova hledání je jeho přímý dialog s Ježíšem.

To je téma, které reflektoval ve své dizertační práci a pak rozpracovával nadále v publikační činnosti v díle, které mělo být jeho zásadním:
Člověk v Ježíši Kristu (L'uomo in Cristo Gesu)
Člověk v očekávání Ježíše Krista
(L'uomo nell'attesa di Cristo)
Hledám Ježíše Krista 
(Alla ricerca di Gesu di Nazaret) - nedokončeno

Boublík byl teologem máchovského životního pocitu: lásky k tomu, co je pomíjivé a co jakoby nemělo smysl, ale přesto musí mít smysl,neboť smrt, skon a zmar a jejich zdánlivé zpečetění, totiž nesmysl a absurdita, nemohou mít poslední slovo. Pomíjivé jsoucno musí mít smysl, protože pečeť nesmyslu byla rozlomena Kristovým zmrtvýchvstáním, o jehož pravdě a síle byl tak přesvědčen, že neváhal napsat: "Všichni očekáváme Zmrtvýchvstalého" (Teologia della religioni). 
(prof. Karel Skalický, Teologické texty 1993-3)

Zdroj:

http://www.teologicketexty.cz/casopis/1993-3/Vladimir-Boublik.html
http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/boubl.html

Zobrazeno 1230×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka