Lesní samoty

8. 10. 2012 0:00
Rubrika: osobnosti

8. října 1899 zemřel v Praze Julius Eduard Mařák, český malíř – krajinář, kreslíř a grafik druhé poloviny 19. století.


Narodil se 29. března 1832 v Litomyšli. Studoval gymnázium ve svém rodišti, kde byl žákem Antonína Dvořáka. Tento učitel v něm probudil touhu stát se malířem. Kreslil již jako student. V jeho nejstarším skicáři je první kresbou chalupa v Němčicích. Věnoval se malířskému umění, ale více si cenil hudby. Ze svých cest přinášel velké množství náčrtů, zejména ze Šumavy a Krkonoš.
V letech 1852–53 studoval na pražské akademii u profesora Haushofera, v letech 1853–55 v Mnichově u profesora Rottmanna. Odtud ale ze zdravotních důvodů odešel v roce 1858 do Vídně, kde vyučoval ve šlechtických a měšťanských rodinách kreslení. Byl také spolupracovníkem časopisů Waldheims illustrierte Monatshefte a Ober Land und Meer. Kreslil i pro české Květy a Světozor. Po roce 1887 se přestěhoval do Prahy, neboť mu bylo nabídnuto místo profesora na pražské akademii v ateliéru krajinomalby.
Učil například Antonína Slavíčka a Františka Kavána.
Svým působením založil tzv. Mařákovu krajinářskou školu.
Dílo samotného Mařáka je považováno za pozdní doznívání romantismu, myšlenkově spjatého s ideály českého obrození.

Celý život se věnoval krajinomalbě. Podílel se na výzdobě Národního divadla v Praze, kam namaloval slavná místa českých dějin v duchu romantických obrozeneckých idejí.(Říp, Blaník, Vyšehrad atp.). Jeho krajinomalby zdobí i schodiště Národního muzea v Praze. U romantického pojetí krajiny zůstal.
Stylově se jeho dílo postupně posouvá od patetického romantismu k realistickému plenéru. Mařák vytvořil stovky kresebných studíí v plenéru. Jeho častým námětem byl intimní lesní interiér, který zachycoval romantickým, snivým způsobem. Mařákova barevnost se pohybuje především na škále zemitých hnědí, okrů a zelení, s výrazným světlem a stínem. V pozdějších pracích rozvolňováním malířského rukopisu předznamenává impresionistickou tvorbu svých žáků.
Kresba mu však byla nejen přípravou k malbě, ale také finálním výtvarným projevem. Velké proslusosti dosáhl při práci s uhlem. Už v roce 1868 vytvořil uhlem kreslené cykly Čtyři roční období a Čtyři denní doby. Tyto kresby převedl grafik E. Willmann do podoby rytin, jež dosáhly evropské proslulosti. Podobný úspěch přinesl i cyklus Lesních samot, opět kreslený uhlem a Willmannem převedený do podoby ocelorytu.

Z grafických technik ovládal Mařák techniku leptu. Na přelomu padesátých a šedesátých let 19. století vytvořil cyklus asi třiceti leptů intenzivně využívajících možnosti šerosvitného účinku, který tato technika nabízí. Mařákovy kresby a grafiky velmi přesně a důsledně zachycují detaily krajiny a lesní vegetace.

Zdroj:
http://zivotopis.osobnosti.cz/julius-marak.php
http://www.artplus.cz/cs/autor/zivotopis/753
http://www.galerie-narodni.cz/cs/autori/36-detail/marak-julius-edvard/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Ma%C5%99%C3%A1k
http://pratele.pa.kraje.sweb.cz/osobnosti.htm

Zobrazeno 2369×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka