Play hard – live long

27. 11. 2012 0:00
Rubrika: osobnosti

„K horám pozvedám oči své, odkud mi přijde pomoc“.


Žalm 121 Martin četl v roce 2007 pod Lhotse při instalaci pamětní desky Pavla Kalného.
„Hroby nemají zůstat neoznačeny...“ napsal Martin v květnu 2007 po druhé expedici na Lhotse...
Pod Annapurnami, kde v dubnu 2009 Martin zahynul, je umístěn památník z dílny akademického sochaře Otmara Olivy. Objekt z galvanicky postříbřeného hliníku ve tvaru věnce tvoří stuhy se jmény a segmenty, jejichž voskové předlohy vymodelovali Martinovi nejbližší. Věnec byl odlit ve spolupráci s panem Jarmilem Cílečkem v Tupesích a vysvěcen na Švýcárně v Jeseníkách.
5. října 2010 přečetl tentýž žalm Jiří Rohel na rozloučenou svému příteli Martinovi pod Annapurnami v oblasti Manangu

MARTIN MINAŘÍK
Narodil se 27. listopadu 1967 v Benešově u Prahy. Vyrůstal na Slovácku. S lezením začal v 16 letech v Hostýnských vrších s místní partou lezců. Od 19 let lezl v Tatrách. I kvůli těmto překrásným horám vystudoval Vysokou školu dřevařskou ve Zvolenu. Od roku 1988 pracoval při studiu jako nosič na Teryho chatě. V této době absolvoval sólový přechod Vysokých Tater, zimní sólový přechod Západních Tater a jednodenní sólovýstup čtyř stěn v Kačací Dolině (Rumanuv štít, Zlobivá, Ganek, Kačací Mnich). V Tatrách vylezl asi 140 cest. Od roku 1991 žil napůl v americké Seattlu. Oženil se s Shelly, měl dvě děti Andulku a Davídka.
Kromě lezení ve světových velehorách, se ve volném čase i pracovně s oblibou věnoval také jachtingu.
Podnikl celkem 10 himálajských expedic, na nichž úspěšně dosáhl 7 vrcholů: Manaslu (8.163 m) - 1999, Kangchenjunga (8.598 m) - 2002, Broad Peak (8.047 m) - 2003,  Shisha Pangma  jižní stěnou alpským stylem, oceněno jako výstup roku 2004 (8.046 m) - 2004, Cho Oju (8.201 m) – 2005, sólo Lhotse (8.516 m) 2007, Dhaulagiri (8.167 m) – 2008.
Kromě toho realizoval řadu obtížných výstupů v dalších světových velehorách:
alpským stylem Cassinův pilíř na Mt. Mc Kinley (6.194 m),  první a dosud jediný sólo přechod masivu Mt. Logan, sólo výstup  východní stěnou Aconcagua.
Lozil sólo nebo v malém týmu, alpským nebo lehkým expedičním stylem bez kyslíku a výškových nosičů.
V březnu a dubnu 2009 podnikl expedici na Annapurnu spolu s francouzskou alpinistkou Elisabeth Revol a Dodem Kopoldem.
Poslední zpráva od něj se objevila na jeho osobních stránkách 20. dubna v 17:41: "Pomalu se posunujeme dolů, sílu prošlapávat stopu má jen Eli. Strmé srázy odjišťujeme, tak jsme slezli celý Rock Noir. Jde to velmi pomalu."
1. 5. 2009 je ukončena bezvýsledná záchranná akce. Martin se již domů nevrátil.

Budeš nám chybět
14.7. 2009
„Nebyl čas na otázky ani lítost. Díval jsem se smrti do očí a snažně ji přemlouval ze všech sil. A pak jsem náhle spatřil lidský život. Ti, kteří jej navždy opouští, nejsou nikdy sami. Odpočívaje před horou, která na mě dávala pozor, jsem objevil obzory, které jsem nespatřil nikdy předtím. Zde u mých nohou, na těchto rozlehlých pláních, milióny bytostí následovaly osud, který si nezvolily.

Nadpřirozená síla je v těch, kteří jsou na pokraji smrti. Zvláštní tušení spojuje jedince s celým světem. Hora promlouvala k větru vanoucímu přes hřebeny a hrajícímu si s listím. Vše by mělo dobře dopadnout. Měl bych navždy zůstat zde, pod několika kameny...“
(Maurice Herzog, "Annapurna")
Budeš nám chybět, Martine a často na Tebe budeme myslet.

S láskou Shelly, Andulka a Davídek

S úctou k odvaze a s modlitbou za statečné... na památku Martina Minaříka, jehož stránky si můžete prohlédnout zde.

Zdroj:
http://www.martinminarik.cz/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Mina%C5%99%C3%ADk

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka