Od různých různě posuzován byl

1. prosince1572 se v Čestíně narodil v rodu Slavatů chlapec, jenž dostal jméno Vilém.

Rod Slavatů se hlásil ke kalichu, jeho otec Adam Slavata byl členem Jednoty bratrské.
Malý Vilém však často přebýval a byl vychováván u své babičky Alžběty Slavatové z Hradce, kde poznával katolickou víru. Tu nedokázali vyvrátit ani jeho pozdější bratrští vychovatelé. V roce 1597 (když mu bylo již téměř 25 let) se definitivně rozhodl a přijal římskokatolické vyznání. Velkou zásluhu na tom mají jeho kontakty s jezuity.
Aby ušel výčitkám pro odstoupení od bratrství, vydal se na cesty po Německu, Dánsku, Holandsku, Anglii, Francii, Španělsku... Z cest se vrátil až po třech letech, roku 1600.
Císař Rudolf jej přizval ke dvoru, jmenoval jeje svým komořím a dvorským maršálkem.
13. ledna se oženil se šlechtičnou Lucií Otylií, s níš měl tři syny (Adama Pavla, Jáchyma Oldřicha a Františka Víta).
Podporoval nástupnictví Habsburků na český trůn z přesvědčení, že jen v tomto spojení se české země mohou vrátit na výsluní evropského významu.
Odmítl podepsat Rudolfův majestát potvrzující náboženskou svobodu.
V roce1618 byl spolu s Jaroslavem Bořitou z Martinic vyhozen z Pražského hradu při druhé pražské defenestraci. Při pádu asi z 16 metrů si poranil hlavu a musel se léčit. O jeho ochranu se postarala paní Polyxena z Lobkowicz. U ní započal spisovat své Paměti. Po léčebném pobytu v Teplicích odjel do Pasova, kde pobýval od roku 1621.
Roku 1633 mu zemřela manželka Lucie, Vilém se již pak neoženil.
Po smrti císaře Ferdinanda II. se přestěhoval z Prahy do Vídně. Jeho politické působeni od té doby ochabovalo. Zde dopsal své rozsáhlé čtrnáctisvazkové Paměti, cenný pramen poznání historie českých zemí.
(Celý název díla je monumentální: Paměti nejvyššího kancléře království českého Viléma hraběte Slavaty z Chlumu a z Košmberka, vládaře domu hradeckého, pána na Hradci Jindřichově, Stráži, Telči, Žirovnici a Mělníce, nejvyššího dědičného šenka království českého, císařův Ferdinanda II. a III. skutečného tejného raddy a komorníka, rytíře Zlatého rouna)
Ve Vídni také 19. ledna 1652 zemřel. Pohřben je v Jindřichově Hradci, městě, které mu vděčí za záchranu v době po Bílé Hoře.
Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka si nechte přiblížit v dvanáctiminutovém pořadu cyklu portrétů České televize 72 jmen české historie.

Zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vil%C3%A9m_Slavata_z_Chlumu_a_Ko%C5%A1umberka