K tomu, aby člověk dobře viděl,

 nestačí mít jen otevřené oči. K tomu je třeba mít otevřené i srdce. (Paul Cézanne)

Francouzský malíř Paul Cézanne se narodil 19. ledna 1839.
Jeho otec byl bankéř; s matkou se oženil, až když bylo Paulovi pět let. 
Od dětství měl Paul prchlivou, vášnivou povahu. Mládí prožil v Aix s přítelem Émilem Zolou; oba psali básně. Prvního uměleckého školení se mu dostalo na městské École des Beaux-Arts v Aix. Otec chtěl mít ze syna svého nástupce, a proto ho dal studovat práva. 

Byl jsem od počátku zázračným dítětem.
Všichni o mně už od dětství říkali, že to bude zázrak, když ze mě něco bude.

Až v roce 1861 mu dovolil odjet do Paříže, kde navštěvoval Académie Suisse na Ile de la Cité a studoval staré mistry v Louvru; po půl roce se však musel vrátit do Aix a pokračovat ve studiu práv. Příští rok se Paul vrátil znovu do Paříže. Na École des Beaux-Arts však nebyl přijat; jeho oblíbenými mistry byli Rubens, Veronese a Poussin, obdivoval i Maneta.

Žil střídavě v Paříži a Aix, občas pobýval v L´Estaque u Marseille.
Roku 1870 se skrýval před odvodem v Jas de Bouffan a pak v L´Estaque, kde se seznámil s Hortensií Fiquetovou, jež se stala jeho milenkou a matkou jediného syna. Svůj poměr však Paul skrýval před svým otcem, na němž byl finančně zcela závislý. S Hortensií se oženil teprve po otcově smrti 1886, když po něm zdědil 400 000 Franků a sídlo v Jas de Bouffan a tím se konečně zbavil existenčních starostí.
V letech 1872—74 pobýval Cézanne u Pissarra v Pontoise a u doktora Gacheta v Auvers.
Od 1874 žil u rodičů v Aix, kam nakrátko 1877 přivedl svou družku i syna; ale pro neshody s otcem musel odejít do L‘Estaque; otec ho dokonce několik měsíců přestal podporovat.
Všechny obrazy, které posílal do Salónu, byly odmítnuty. Přestal vystavovat a stal se samotářem.

Důkladně se umoudřím, ale umět v tom chodit už nebudu.

Zklamán neuznáváním svého umění, usadil se trvale v Provenci a vášnivě se oddal malbě. 1883 jezdil společně s A. Monticellim po Provenci. 1886 se rozešel se Zolou, který zneužil Cézannovy osoby a díla k vystižení typu zkrachovaného malíře ve svém románu Dílo. Po 1880 začíná nové Cézannovo období, v němž překonal impresionismus a našel svůj osobitý sloh; maluje krajiny s horou Ste Victoire, jež dominuje městu Aix, zátiší, v němž dával přednost jablkům, protože se nekazila během dlouhého pracovního postupu, a podobizny přátel.
V cizině byl pouze 1881 ve Švýcarsku. Roku 1895 si postavil chatu v Cháteau Noir, kde v posledním desetiletí rád maloval; v témže roce mu uspořádal Vollard první soubornou výstavu v Paříži.
V roce 1902 si zřídil atelier v Chemin des Lauves, v němž je dnes Cézannovo muzeum.
Roku 1904 se seznámil s E. Bernardem, který své rozhovory s Cézannem uveřejnil téhož roku.
Paul Cézanne zemřel 23. října 1906 na následky nachlazení z malování v plenéru.
Některá jeho díla si můžete prohlédnout např zde nebo zde
V raném romantickém období (1860 až 1870) maloval barokizující kompozice na mytologická a náboženská témata, podobizny členů rodiny a přátel, zátiší a krajiny, malované v ateliéru podle skic z plenéru; charakteristický je tmavý ráz, projevuje se jeho vlastní brutalita v opozici proti všemu. Pro salón v otcově sídlu v Jas de Bouffan provedl dekorativní obrazy Čtyř ročních dob, parodie na akademismus, jež ironicky podepsal Ingresovým jménem.
Pod Pissarrovým vlivem přejal impresionistickou světlou malbu barevnými skvrnami; od té doby maloval v přírodě. Nejvýznamnější obraz tohoto období je Dům oběšencův z roku1873
V pěti variantách vytvořil kompozici Hráčů karet. Proti pastózní, hmotné malbě raného období se barva stává stále průsvitnější, až se nátěry omezí na akvarelově průsvitné, čisté barevné tóny; úměrně se změnou techniky roste spirituálnost malby.
Paul Cézanne patří k nejvýznamnějším osobnostem moderního umění; bývá nazýván „otcem moderního malířství“. Měl vliv na fuavismus, kubismus a jistým způsobem na všechny přicházející styly. Svým temperamentem romantik, usiloval vytvořit klasický malířský styl, který by měl řád umění starých mistrů. Měl koloristický talent a pozorovatelský smysl; od impresionistů přejal i malbu čistými, světlými barevnými tóny. Svým zájmem o vnitřní strukturu věcí impresionismus vlastně překonával; předmět, u impresionistů rozpuštěný ve světelné atmosféře, u něho znovu tvarově krystalizuje. Sám říkal, že udělal z impresionismu něco solidního, umění pro muzea. Optický názor na přírodu, jímž se vyznačuje impresionismus, se mění v neoptický, neperspektivní systém, jenž podřizuje viditelný svět výtvarné zákonitosti. Cézannův obraz představuje harmonické vyrovnání mezi abstraktní malířskou formou a optickými jevy přírody. Modelaci nahradil „modulací“, tj. takovým řazením čistých barevných tónů v různých světelných odstínech vedle sebe, aby vznikl na sítnici divákova oka dojem prostorové hloubky.

Zdroj:
Podle Encyklopedie světového malířství - Autorský kolektiv pod vedením PhDr. Sávy Šabouka DrSc.; nakl. Academia ČSAV 1975.
In: http://www.artchiv.cz/show.php3?action=explore_bio&id=121&session=04nd10r10y07h53t2006

http://cs.wikipedia.org/wiki/Paul_C%C3%A9zanne
http://zivotopis.osobnosti.cz/paul-cezanne.php
http://www.artbohemia.cz/Cezanne-paul
http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=218
http://www.multiweb.cz/nazdarek/cezanne.htm