Před 27 lety zemřel, ve věku 84 let, Jaroslav Seifert, český spisovatel, básník, novinář a překladatel, který se stal prvním českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.
Jaroslav Seifert se narodil v září roku 1901 v Praze. Pocházel z chudé rodiny, svá studia na několika gymnáziích nedokončil. Rozhodl se vydat na dráhu žurnalisty. Během svého života působil v Rudém právu či Rovnosti…
Krásná jako kvítka na modranském džbánku
je ta země, která vlastí je ti,
krásná jako kvítka na modranském džbánku,
sladká jako střída dalamánku,
do nějž nůž jsi vnořil k rukojeti.
Jako řada jiných osobností vstoupil i on na počátku dvacátých letech do komunistické strany. V komunistickém hnutí viděl východisko z těžké poválečné situace. Již za osm let ale podepsal manifest proti vedení KSČ a ze strany byl vyloučen. Nikdy se do ní nevrátil.
Proti komunistickému režimu se postavil i po okupaci v roce 1968 a v roce 1976, kdy se stal jedním z prvních signatářů Charty 77. Následně musel odejít do ústraní a jeho díla pravidelně vycházela v samizdatu. Stal se pro stát nežádaným, a to i přesto, že ještě před podepsáním Charty 77 byl poctěn významnými státními cenami za svou literaturu a v roce 1967 byl jmenován národním umělcem.
Už vím, dám dopis na zrcadlo
či do košíčku na šití,
však žel dosud mě nenapadlo
co psát, jak dopis začíti.
Když v roce 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu, ve sdělovacích prostředcích, které samozřejmě ovládal tuhý komunistický režim, o tom padla jen malá zmínka, a to navzdory tomu, jak významná událost a pocta to pro naši zemi byla. Seifert už byl prostě nepřítelem režimu.
Seifertovo dílo je lidsky upřímné a přesvědčivé… Zajímavostí jeho díla také bezesporu je, že Seifert byl účastníkem celé doby proměn českého básnictví – a to od avantgardy, proletářské poezie až do let osmdesátých. Jeho dílo tedy odráží různé proměny času...
Žaluji větru, život je krátký,
vraťte se, koně,
kdyby se koně mohli vrátit,
kdyby se čas mohl vrátit zpátky!
Kdyby nazpět hodiny bily
ty chvíle, jež jsme promarnili,
kdyby stroj, nazpět otáčev se,
rozmotal provaz sebevrahu
a měsíc, který včera zapad,
kdyby se vrátil na oblohu,
kdybychom mohli znovu plakat
pro bolesti malicherné!
Seifert umírá počátkem roku 1986. Jeho pohřeb hrozil přerůst v protikomunistickou manifestaci, a proto ministerstvo vnitra z příprav pohřbu vyloučilo rodinu. Církevní rozloučení bylo pod dohledem státní bezpečnosti.
Více např:
Obrovský člověk... byl... a je. =)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.