Tři hlasy pro Čechy

Král Václav IV. vydal Dekret kutnohorský.

Podle dekretu obdržel český národ na univerzitě tři hlasy, ostatní národy (saský, bavorský a polský) jeden. „Národy“ na středověkých univerzitách byly spolky sdružující studenty a eventuálně profesory podle země jejich původu. Český národ na pražské univerzitě zahrnoval všechny studenty a profesory pocházející z Čech, Moravy (tedy i německy hovořící), Uher a Sedmihradska. 
Učení Jana Viklefa nabývalo v prvních letech 15. století na popularitě a to zejména díky působení univerzitního mistra Jana Husa. To vedlo k řadě kontroverzí s německou částí univerzitních mistrů a profesorů, kteří odmítli mít s Viklefem cokoliv společného. V roce 1408 vstoupil mistr Jeroným Pražský do jednání s králem Václavem IV. Ten přišel s radikálním návrhem změny poměru hlasů. Udělal to i proto, že zahraniční mistři odmítli jeho žádost o zachování neutrality v právě probíhajícím papežském schizmatu. Původní nastavení hlasování na univerzitě bylo takové, že každý národ (Poláci, Bavoři, Sasové a Češi) měli jeden hlas. Panovník Čechům dal hlasy tři, zatímco zbylým národům pouze jeden jediný.
Tento dekret byl vydán 18. ledna 1409 v Kutné Hoře.
Kvůli této změně byl odchod německé části profesorského sboru a studentů (celkem se jednalo asi o 800 osob) na univerzity ve Vídni, Krakově, Heidelbergu, Kolíně nad Rýnem, Erfurtu a vedl k založení nové univerzity v Lipsku. Solidárně odešla i řada právníků, přestože se jejich univerzity dekret netýkal. Došlo tudíž k počeštění pražské univerzity a okamžitému úbytku o 80% členů akademické obce. Kvalita Univerzity Karlovy obrovsky utrpěla. Zároveň byla ostentativně i nadále bojkotována pedagogy i studenty z ciziny.
Hus mohl ve svém učení pokračovat i na univerzitní půdě a to vedlo k dalšímu šíření Viklefova učení a k pozdějším husitským válkám.

Václav, z milosti boží král římský, vždy rozmnožitel říše, a král český

Důstojní nábožní milí!
Ačkoli jsme všeobecně povinní dbát o prospěch všech lidí, přece jen nesmíme jim být nakloněni natolik starostlivě, že by snad podléhal škodě a újmě prospěch těch, kteří jsou k nám těsně připoutáni příhodností míst, časů nebo některými jinými okolnostmi. I když totiž každý člověk je povinen milovat každého člověka, přece jen je potřebí, aby samo toto milování vycházelo toliko z náklonnosti náležité; dávat přednost v lásce cizinci před domácím je proto zvrácením náležité náklonnosti, ježto pravá láska začíná vždy u sebe sama a potom se přenáší na potomky podle příbuzenství.
Protože pak národ německý, který nemá vůbec žádného obyvatelského práva v Českém království, v rozličných záležitostech na pražském vysokém učení si osvojit k užívání tři hlasy, jak nás o tom došla věrohodná zpráva, a poněvadž národ český, téhož království pravý dědic, těší se a užívá toliko jednoho hlasu, my tedy, považujíce za nespravedlivé a značně nevhodné, aby z prospěchu obyvatel, kteří po právu na něj mají nárok, těžili nadměrně cizinci a přistěhovalci, a oni pak aby se cítili být utiskováni nedostatkem a nevýhodami, přikazujeme vám mocí tohoto listu mocně a přísně, chtíce tak rozhodně míti, abyste ihned, jak jej spatříte, bez všelikého odporu a zdráhání připustili národ český vším způsobem ke třem hlasům při veškerých poradách, soudech, zkouškách, volbách a jakýchkoli jiných jednáních řečené univerzity podle vzoru zřízení, kterému se těší národ francouzský na univerzitě pařížské a jehož užívají ostatní národy v Lombardii a v Itálii, a ponechali jej od této chvíle na věčné časy klidně užívat a těšit se z výsady těchto hlasů, nečiníce jinak, ačli se chcete vyvarovat našeho nejprudšího hněvu.
Dáno na Horách Kutných, osmnáctého dne měsíce ledna, v čtyřicátém šestém roce naší královské vlády v Čechách, v říši římské pak v třicátém třetím.
Důstojným rektoru a celé univerzitě pražské, nábožným našim milým.

Zdroj: 
http://www.ceskaliteratura.cz/dok/dekret.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dekret_kutnohorsk%C3%BDhttp://www.rozhlas.cz/devitky/1409/
http://www.digital-guide.cz/cs/realie/vzdelanost/dekret-kutnohorsky/