První sčítání lidu na území Československa

15. 2. 2013 0:00
Rubrika: Nezařazené

15. února 1921 se uskutečnilo na území Československa první sčítání lidu, a to podle nového zákona č. 256/1920 Sb.


Jeho obsah se poněkud lišil od předválečných sčítání, byl však proveden rovněž za přítomné obyvatelstvo (nikoli obyvatelstvo bydlící) a také za ně zpracován. Za důležitou charakteristiku se považovalo zjištění povolání obyvatelstva, i když nutno poznamenat, že byla zjišťována ekonomická aktivita podle hospodářských odvětví a ne za klasické povolání (profese). Vedlejší povolání a nemovitý majetek se však nezjišťoval. Poválečné povolání bylo konfrontováno s povoláním k 16. červenci 1914, aby byly zjištěny sociální a profesní přesuny mezi dobou předválečnou a poválečnou.

Za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, které mělo potvrdit oprávnění vzniku samostatné Československé republiky. Odkaz přiznání národnosti podle "kmenové příslušnosti" navíc umožnil, aby se ke své národnosti přihlásili i Židé nebo Cikáni, i když nemluvili hebrejsky nebo cikánsky. O otázku a definici "národnosti" byly svedeny nejen boje s reprezentanty československých menšin, ale i uvnitř českého a slovenského tábora. Ačkoli oficiálně existovala "československá národnost", bylo možno zjistit počet obyvatel české a slovenské národnosti odděleně. Na území Československé republiky žilo 6 727 408 obyvatel československé národnosti, 3 321 ruské, 2 973 208 německé, 6 104 maďarské, 30 267 židovské, 73 020 polské a 2 671 obyvatel jiných národností.

Jinou důležitou kulturní charakteristikou bylo náboženské vyznání resp. bezvyznání obyvatelstva. Výsledky sčítání potvrdily, že obyvatelé Československa a českých zemí zůstali nadále ve velké většině věrni některé z uznávaných církví. Nejvíce obyvatel, a to 82,06% se hlásilo k náboženskému vyznání katolickému. Dále se 5,23% obyvatel hlásilo k československému náboženskému vyznání, 3,97% k evangelickému, 1,25% k Izraelskému, 0,33% k ostatním náboženstvím a 7,16% obyvatel bylo bez vyznání.

Sčítání lidu 1921 bylo považováno za úspěšné jak po stránce organizační, kdy bylo nutno překonat územně administrativní rozdíly českých zemí na jedné a Slovenska a Podkarpatské Rusi na druhé straně, tak po stránce úplnosti a správnosti zjištění (nízký podíl neúplných odpovědí), a hlavně po stránce zpracování (kombinační tabulky) a po analytické stránce.

Ke dni 15. února 1921 bylo na území Československa celkem 10 005 734 obyvatel, z toho 6 670 582 v Čechách, 2 662 884 na Moravě a 672 268 ve Slezsku. Z celkového počtu 10 005 734 obyvatel pak bylo 9 815 999 čsl. státních příslušníků a 189 735 cizinců.

Zdroj:

http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/scitani_v_roce_1921_a_1930

/Elda32/

Zobrazeno 1829×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka