... byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona....“
Takto charakterizoval tehdejší situaci Winston Churchill 5.3.1946 ve svém projevu v americkém Fultonu u příležitosti udělení čestného doktorátu na Wesminster College. Tento promoční proslov nebyl formálním poděkováním. V brilantní kaskádě slov, kterou teď už bývalý britský premiér ještě před začátkem konzultovat s prezidentem Trumanem, obvinil Sovětský svaz z totalitarismu a vměšování se do vnitřních záležitostí států Jižní a Východní Evropy. „Po tom všem, co jsem za války viděl u našich přátel Rusů,jsem přesvědčen, že nic neobdivují více než sílu, a nic v nich nebudí menší respekt, než vojenská slabost."
V září 1945 skončila II. světová válka a váleční vítězové se stali potenciálními protivníky. Hospodářský chaos destabilizoval společnost a vytvářel prostor pro šíření komunistických iluzí o sociálně spravedlivém světě. Této skutečnosti využil Stalinův Sovětský svaz pro svou mocenskou politiku. Dříve potlačované spory spojenců přerůstaly v otevřené konflikty. Původní Rooseveltova představa o společné odpovědnosti vůči světovému dění se střetla s tradiční politikou zájmových sfér a s přibývajícím časem narůstalo napětí.
Rooseveltova vláda byla původně ochotna tolerovat sovětský vliv v celé oblasti mezi Baltem a Jadranem. To se Britům příčilo, ale jejich snaha o zastavení sovětské penetrace neměla bez americké podpory dostatečnou sílu a účinnost. Už v roce 1943 Churchill usiloval o otevření středozemní fronty, aby se zabránilo zvyšování sovětského vlivu v oblasti. Přesto, že Eisenhowerově štábu skoro bivakoval, rozhodnutí Američanů se mu změnit nepodařilo. Tak alespoň na schůzce v Moskvě v říjnu 1944 se Stalinem uzavřen neformální tzv. procentní dohodu o vymezení vlivu a odpovědnosti jednotlivých mocností v Řecku, Turecku, Maďarsku, Rumunsku a Jugoslávii. Prý si do mapy Evropy kreslili hranice a procenta modrou a červenou tužkou. Státy, kde byl sovětský vliv určen na 50 a více procent všechny postupně přecházeli do komunistického tábora.
Churchill ve svém fultonském projevu vyzval USA a Spojené království k vytvoření pevného svazku schopného čelit sovětské hrozbě.
V tomto duchu se také zrodila politika zadržování komunismu známá pod označením Trumanova doktrína. Americký prezident nedlouho po Churchillově projevu požádal na společném zasedání Kongres o schválení pomoci ve výši 400 mil. USD pro Turecko a Řecko. Z bývalých protivníků se stali v zájmu ochrany před komunistickým režimem spojenci...
V roce 1949 pak vznikla Sevoroatlantická aliance.
Zdroje:
http://www.fordham.edu/halsall/mod/churchill-iron.asp
http://www.historyguide.org/europe/churchill.html
Nálevka, Vladimír; Kapitoly z dějin studené války I., ISE, Praha 1997
Nálevka, Vladimír; Světová politika ve 20. stolení;, nakl. Aleš Skřivan ml., Praha 2000
Plechanovová, Běla; Fidler, Jiří; Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1941-1995, ISE, Praha 1997
Kissinger, Henry: Umění diplomacie, Prostor, Praha 2002
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.