Každé natáčení je pro mě dobrodružstvím,

29. 4. 2013 0:00
Rubrika: osobnosti

uvedl režisér Hynek Bočan v rozhovoru pro Český rozhlas.

 

Víte, já si myslím, že jedno z největších životních štěstí je dělat práci, kterou má člověk jako koníčka. Pro mě je každé natáčení dobrodružstvím. Výsledek je vždy hodně v mlze a člověk postupně prochází džunglí, než se nakonec dostane ke kýženému světlu. Má práce je ale také hodně zábavná a člověk se seznámí se spoustou lidí různých profesí, které by jinak nepotkal. Popravdě, je asi málo profesí, se kterými jsem se v životě nesetkal.

 

Myslím, že neexistuje nikdo, kdo by alespoň jednou nezaslechl jméno dnešního jubilanta – Hynek Bočan dnes slaví 75. narozeniny.

 

Narodil se v Praze a jeho cesta k režii byla poměrně přímá – po studiu střední školy, vystudoval režii na FAMU, kterou ukončil v roce 1961 absolventským snímkem Nenávist podle povídky Jana Drdy. Poté nastoupil do Filmových studií Barrandov (FSB), kde nejprve pracoval jako asistent režie po boku Jiřího Weisse, Karla Kachyni a Jindřicha Poláka. V roce 1965 natočil svůj první celovečerní film Nikdo se nebude smát – tragikomickou historku střetu vědce s grafomanem. Předlohou pro tento film byla povídka Milana Kundery.

 

Sedmdesátá a osmdesátá léta Bočanovy tvorby jsou naopak ve znamení hledání bezproblémových témat – je stále zaměstnancem FSB, ale bez možnosti realizace svých látek. Spolu s manželkou Janou Pospíšilovou si přivydělávají domácí výrobou látkových panenek, věnuje se svým dětem, později pracuje jako režisér v dabingu, který si herecky několikrát zkusil už v dospívání. Ke hranému filmu se znovu dostává v roce 1974.

 

Jeho tvorba je rozmanitá – nelze nevzpomenout jeho asi nejpopulárnější seriál Zdivočelá země, jehož scénář napsal Bočanův dlouholetý přítel Jiří Stránský. Ze seriálů bych ještě připomněla foglarovskou Záhadu hlavolamu z roku 1969.

 

Režíroval celou řadu televizních inscenací a filmů nejrůznějších žánrů od detektivek po komedie (např. Zvláštní případ, 1971; Dívka světových parametrů, 1979; Svatební cesta do Jiljí, 1983; Klauni a vlastenci, 1990; Uniforma, Žabák, 2001). Postupně se stal seriálovým specialistou a zejména od 90. let se na tvorbu televizních sérií a seriálů soustředil takřka výhradně (např. Slavné historky zbojnické, 1987; Druhý dech, 1989; Co teď a co potom?, 1991; Přítelkyně z domu smutku, 1993; O zvířatech a lidech, 1994; Když se slunci nedaří, 1995 ; Zdivočelá země, 1997, 2001, 2008, 2012; Hotel Herbich, 1999; Nemocnice na kraji města po dvaceti letech, 2003; Poslední sezona, 2006 – ne všechny seriály se setkaly s takovým ohlasem jako Zdivočelá země:-). Nevynechal ani pohádky – nejznámější je S čerty nejsou žerty (1984). V roce 2001 debutoval i na divadle režií hry Jiřího Brdečky Žito kouzelník v pražském Studiu Ypsilon.

 

V současnosti připravuje natáčení filmu Piknik, který má vyprávět o osmi osmdesátiletých mužích (bývalých muklech), kteří se sjíždějí spolu s rodinami a připomínají si 50 let od svého propuštění z vězení.

 

Zdroje:

http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/18104-hynek-bocan.html

http://www.zlatasedesata.cz/profil/hynek-bocan/

http://zpravy.rozhlas.cz/strednicechy/tandem/_zprava/hynek-bocan-reziser--1141623

http://www.csfd.cz/film/332675-piknik/

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka