Kráčelo jaro Nazaretem.

30. 4. 2013 16:27
Rubrika: osobnosti

Učilo ptáky zpívat dětem -
a v srdcích probouzelo žal.


Proč, proč je smutno v Nazaretě?
Proč je tak smutno v celém světě?
Že mor i v kvítí hořkne dál.
(Václav Renč, Popelka nazaretská)

Před 40 lety zemřel v Brně katolický básník Václav Renč.
Redaktorské práci se věnoval už při studiu Filozofické fakulty UK v Praze – společně s Františkem Halasem vedl v letech 1933–1936 časopis Rozhledy po literatuře. Po ukončení vysoké školy pracoval v časopisech nejen jako redaktor, ale následně také jako dramaturg olomouckého divadla a Zemského divadla v Brně. Po roce 1948 byl režimu nepohodlný a v roce 1952 dokonce ve vykonstruovaném procesu (Proces se Zelenou internacionálou)  odsouzen na 25 let vězení. Propuštěn byl až po deseti letech.
Od roku 1969 byl dramaturgem operety v Olomouci.

Václav Renč psal i pro děti loutkové hry a jevištní a rozhlasové dramatizace pohádkových děl a příběhů.

Významnou součástí jeho díla jsou překlady z němčiny, francouzštiny, angličtiny, italštiny a polštiny.

Renčův překlad žalmů, který vyšel ve vydavatelství BLOK, nese název Hlas Páně tříští cedry.
Překlad žalmů dokončil Václav Renč po 30. říjnu 1972, šlo tedy o jeho poslední významnou literární práci. Vydání vychází z textu poslední ruky, jímž je autorizovaný strojopisný rukopis, zachovaný v pozůstalosti. Doposud jsou překlady známy především z opisů, ale také např. z cyklostylového vydání žaltáře z roku 1974, které vyšlo „jen pro vnitřní potřebu“ tehdejší bohoslovecké fakulty. Renč v něm jako překladatel ovšem nemohl být uveden. 
Podnět k Renčově překladu žalmů dal zřejmě doc. ThDr. Josef Bradáč a P. Ladislav Simajchl. Významným spolupracovníkem byl ThDr. Jaromír Tobola, profesor Starého zákona, jeden z nejvýznamnějších českých biblistů. V autorově pozůstalosti se zachovalo přes osmdesát strojopisných stran odborných Tobolových poznámek k Renčově překladu, které básník akceptoval.
Jde o překlad básnický, třebaže zároveň významově přesný.
Název knihy je redakční.


Snad každý zná píseň Blíž k tobě, Bože můj, která se zpívá se slovy Václava Renče. 

Portrét tohoto básníka z roku 1997 můžete shlédnout na stránkách České televize.

Zdroj:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/124342-vaclav-renc/
http://www.spisovatele.cz/vaclav-renc#cv


Můžete se také začíst do první části jednoho z jeho "Českých žalmů"

Žalm večerní

Verš první

Jeden den
s vyzváněním trojím
se uzavírá, buď jak buď.

Zrní vin zase to klíčí,
zrní vin vzklíčeno vzchází,
zrní vin vzešlé na sklizeň čeká. V tom všem

nic už nezmění čas, hodina pokojné tmy
a nic už nezmění lítost.
To jest. A nade vším Ty.

Vždyť vím
a dotykem každým naslepo hmatám
každou věcí, již potkávám, každým stínem jejž vrhám

ze klasu jediného, zrníčka jediného
v přhojné přehoušli setých vin
nebylo, aby se nebe Tvé neklenulo nad ním.

Ať jakákoli byla cesta, Bože cest,
ať kamkoli jsem chtěl,
ať kdekoli a mimo nadání jsem stanul

všude Tvá zem; a kroky mé jen střídavý pád
zleva napravo, jejž podchycuje, aniž hlava ví,
zákon přelaskavý rovnováhy Tvé.

Vždyť vím, vždyť konejšivě cítím
každou plošku čela schýleného
do roušky večera,

že na ní, plátně promítacím
dne, který přešel,
noci jitraplné, jež se počíná,

to jediné stálé,
neviditelné,
nesmazatelné -

Tvá Tvář.





 

Zobrazeno 2018×

Komentáře

JiKu

Několik drobných doplnění k Renčově překladatelské činnosti.

Česká dominikánská provincie vydala svůj breviář, který se od toho "oficiálního" církevního liší tím, že používá Renčovy překlady žalmů, ale hlavně i překlady hymnů (které pokud vím nikde jinde nevyšly). V elektronické podobě je na http://breviar.op.cz/?a=100

Kdo by si chtěl někdy žalmy česky zpívat, tak ke zpěvu je Renčův překlad jednoznačně nejlepší. Jde to do huby (na rozdíl od liturgického, který je místy velmi nezpěvný). Podle Renčova překladu zpívají chórovou modlitbu například v Novém Dvoře.

ViZ

některé Renčovy překlady hymnů jsou v Hrdličkově
"zeleném hymnáři" k breviáři.

růžetrnitá

Můj oblíbený básník.
Popelka nazaretská je nádherné dílo. A na ten cyklostylový breviář mám osobní vzpomínky, když jsme se jej za totality modlili. Dlouho jsem si pak zvykala na ekumenický překlad žalmů.

JiKu

@růžetrnitá: V breviáři není ekumenický překlad.
žalmů, ale "liturgický".

ViZ

@JiKu :-) tak jest, ale ekumenický překlad žalmů je ještě horší (co se týká zvukomalebnosti českého jazyka)

Zobrazit 5 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka