Připijte si na mě, na mé zdraví,
víte, že já už pít nemohu. Tato slova vyslovil před 40ti lety jeden z nejuznávanějších umělců 20. století Pablo Picasso. Byla to jeho poslední slova – při obědě s přáteli zemřel.
V Magazínu Českých novin k tomuto výročí píší:
Jeho osobnost se hemžila paradoxy, sobeckost se mísila s velkorysostí, téměř až tyranské sklony vyrovnávalo velké charisma. Španěl Pablo Picasso byl však především stálicí moderního umění. Měl fantazii, miloval barvy, bizarní tvary a zejména pak ženy, na něž působil jako magnet.
Malíř, sochař i keramik prošel bohatým a často překvapivým stylovým vývojem. Expresívní modré období (1902 až 1904) vystřídalo lyrické růžové (1905 až 1907), pak jej ovlivnila africká plastika, iberské archaické období (provokativní dílo Avignonské slečny) a vše vyvrcholilo kubismem. Když s ním ale Picasso začal, nechápali ho ani jeho nejbližší přátelé. Henry Matisse to považoval za zneuctění moderní malby, pohoršen byl zpočátku i Georges Braque (pozn. spoluzakladatel kubismu).
"Když jsem byl malý, řekla mi matka: 'Když budeš vojákem, staneš se určitě generálem. Když budeš politikem, staneš se prezidentem. Když budeš mnichem, staneš se papežem.' Já jsem ji však zklamal, stal jsem se Picassem," vzpomínal rodák ze španělské Málagy (25. října 1881). Již od dětství projevoval mimořádné nadání. V roce 1887 se začal zdokonalovat na Královské akademii v Madridu, o sedm let později se už zabydloval v Paříži ve studiu na Rue Ravignan 13.
Jedním z nejslavnějších Picassových děl se stala monumentální černobílá Guernica (1937), která zachycuje bombardování tohoto baskického města v období občanské války nacistickým letectvem (pozn. k vidění je v Museo Reina Sofia v Madridu).
Na závěr si dovolím jeden citát tohoto umělce:
Umění smývá z duše prach každodennosti.
Můžete si na něj vzpomenout při návštěvě výstavy, prohlídce zámku či kostela nebo i při procházce městem ;-)
Zdroj:
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.