Její jméno znamená: „Ta, která dává věci do pořádku“.
Tato irokézská dívka se narodila v roce 1656.
Ve čtyřech letech osiřela. Její rodiče zemřeli na morovou nákazu. I ona měla díky nemoci zjizvenou tvář a částečně oslepla.
Maminka jí (i v tak raném věku!) předala živou zkušenost víry v Boha.
Vychovávali ji příbuzní odmítající křesťanství.
Vícekrát odmítla vdát se a rozhodla se žít pro Boha.
V dospělosti se nechala pokřtít (o velikonocích, 5. 4. 1677). Vztahy v rodině se kvůli víře tak vyhrotily, že raději odešla do misijní stanice v Sault, u řeky sv. Vavřince.
Zde žila křesťansky důsledným asketickým životem.
V roce 1679 složila slib čistoty (Písemné zprávy se rozcházejí v datu o 9 let. Nejspíše se jedno týká soukromého rozhodnutí a druhé 25. března 1679 veřejného slibu v kostele, byť bez řeholního charakteru). Byla označena za první irokézskou pannu a také nazvána "Lilií Mohavků".
Před zimou přišli z její vesnice a okolí další věřící do misijní stanice. Následujících lovů se Kateřina odmítla zúčastnit. Trpěla slabostí zraku, bolestmi hlavy i žaludku, které se postupně zvětšovaly. Přesto se snažila o stále větší horlivost a snažila se žít ve službě druhým. Přemáhala se a denně chodila na mši svatou až do doby, kdy už nebyla schopna vstát z lůžka.
Samotu nemoci využívala k hluboké vnitřní modlitbě a k prožívání Boží přítomnosti.
V úterý Svatého týdne v roce 1680 jí přišli misionáři udělit svátost nemocných a její poslední svaté přijímání bylo provázeno velkým mystickým zážitkem. Její díkůčinění se protáhlo přes celou noc.
Druhý den, po návratu žen z práce, upadla do agonie.
Její poslední slova byla: "Ježíši, miluji tě!", a pak zemřela. Bylo jí 24 let.
Blahořečena byla 300 let po své smrti, 22. června 1980, při návštěvě papeže Jana Pavla II. u Indiánů.
K úctě v celé církvi (svatořečena) byla vyzdvižena 21. října 2012 papežem Benediktem XVI. v Římě.
Připomínáme si ji (podle římského martyrologia?) 17.dubna jako přímluvkyni a ochránkyni ekologů a ochránců životního prostředí; a také jako přímluvkyni sirotků a pronásledovaných pro víru.
Bože, Ty přebýváš v těch, kdo mají čisté srdce;
vyslyš naše prosby
a na přímluvu svaté panny Kateřiny Tekakwithy
dej nám svou milost,
ať žijeme tak, abychom byli Tvým důstojným příbytkem.
Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána,
neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého
žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
(ze závěrečných modliteb breviáře)
Zdroj: Jan Chlumský, http://catholica.cz/?id=1161
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.