Brněnský pochod smrti?
Situace po druhé světové válce nebyla pro mnohé v naší zemi jednoduchá. Jak začít znovu? Jak zapomenout? Jak se něco takového mohlo stát a kdo je za to vinen? A kdo nad ním sjedná právo? Složitá situace byla i v Brně a vypořádání se s „německými viníky“, ač obyčejnými lidmi, na sebe nenechalo dlouho čekat.
Už za první republiky žila v Brně početná německá menšina. Během války zde pak našlo svůj domov přes 50 000 Němců. Po ústupu německých vojsk jich většina odešla. V Brně zůstalo přibližně 25 000 Němců.
Po válce byl v Brně (mimo jiné i) nedostatek bytů, a tak se začaly ozývat hlasy požadující odchod Němců z města, jakožto možné řešení žalostné bytové situace. V návaznosti na to proběhla 24. května schůze Národního výboru. Pět dní na to byla předložena petice, která navrhovala vysídlení Němců na venkov. Stejného dne rada Zemského národního výboru nařídila vysídlení a odsun přesně vymezené části Němců z Brna. Tento odsun se týkal žen, dětí a mužů ve věku pod 14 a nad 60 let. Ostatní muži museli zůstat a odstraňovat následky války.
Vystěhovávání Němců z Brna začalo dne 30. května 1945. Do rána 31. května bylo z města vystěhováno na 20 000 německých obyvatel. Právě toto odsunutí bývá někdy nazýváno jako Brněnský pochod smrti.
Interpretace toho, co následovalo dál, se velmi liší. Sudetoněmecká strana udává vysoká čísla obětí tohoto pochodu, mluví o zabíjení, krutém znásilňování, nelidských podmínkách a odporném jednání vůči německým občanům, kteří s nacistickou zlomocí měli máloco společného. Česká strana toto popírá a podle některých je tak mluvit o této události jako o "pochodu smrti" přehnané.
Vysídlení německých obyvatel z Brna se díky rozporům obou stran stalo jednou z nejkontroverznějších akcí konce války. V roce 1996 proběhlo mimo jiné další policejní vyšetřování, podle kterého zemřeli při „pochodu“ tři lidé. V táboře pak zemřelo 457 lidí především kvůli vyčerpání a na následky úplavice a infekce. I když se oficiální číslo obětí může zdát nízké, tyto oběti na lidských životech byly zbytečné a pramenily z nepřipravenosti celé akce, kdy se lidem nedostávaly potraviny, léky ani hygienické zázemí.
Celá poválečná situace nebyla černobílá. O tom svědčí i tato brněnská událost. Nelehký osud Němců, kteří zůstali na našem území a ze kterých si lidé udělali terč své zloby, popisuje i filmová tvorba – zajímavý je např. film Habermannův mlýn, který otevírá jednu z nejkontroverznějších kapitol našich dějin. Jak to přesně bylo v případě brněnského odsunu Němců, kolik životů padlo zbytečně a jak celá „akce“ probíhala, se dnes asi těžko dozvíme. Přesto se ale můžeme z naší minulosti poučit a snažit se neopakovat ji…
Zdroje a více informací např:
Foto je ilustrační, zdroj: wikipedia.org
Je pravda, že odsun sudetských Němců byl pouze následek, protože rivalita mezi německým a českým národem tu byla od nepaměti. Jde spíš o princip. Např. to, že za odsunem stojí "demokratičtí zákonodárci" a o odsunu německého obyvatelstva se už uvažovalo před válkou (proč např. Masaryk umožnil aby Podkarpatská Rus byla "samostatnou" součástí ČSR a Sudety nikoli ? Přitom Němci žádali o samostatnost a uznání vlastní země).
Pak mě taky mrzí, že nejvíce rozbrojů v pohraničí dělali češi, kteří po válce přišli z vnitrozemí do pohraničía hráli si a velké pány. Při tom vztahy sudetských Němců a Čechů v pohraničí byli na dobré a přátelské úrovni, jak před válkou tak i během války. Spousta "civilistů" se o politiku příliš nezajímala, jen okrajově (vyjímkou bylo Liberecko).
Žiji v sudetech a mnoho let jsem měl souseda Němce.Na soužití Moravanů a Němců si nestěžuji.Na druhé straně mám ted Rakušáka.Má své představy,jak by chtěl žít a snaží se o to své navyklé prostředí.To je dům,zahrada,rybníček a lavičky kolem něho.Ukázal mi fotky,kde žil a snaží se o podobné prostředí,i když v malém.Řekl mi,že tak tam normálně žijí,je to jejich úroven života.U nás to tak mají bohatí podnikatelé.I když si vzpomínám,že tak to bylo i na farách.Byla fara,zahrada,sad a farní rybník.Rád jsem tam chodíval.Kolem kouzelná příroda.Ted je tam cvičiště požárníků.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.