Madam Secretary

Má-li Bůh nějaký plán, ten plán se uskuteční. To spadá do jurisdikce nebes, ne do naší. Pokud ale věříme, že stvořením jsme získali jak život, tak svobodnou vůli, zbývá nám otázka, jak s těmito dary naložíme.“

Dnešní jubilantka a autorka výše uvedeného citátu  tyto dary plně využívá, i když panují rozdílné  názory na to, zda je to dobře nebo špatně.

Marie Jana Korbelová se narodila 15. 5. 1937 v Praze jako první dítě manželů Josefa a Anny Korbelových.  Znát ji ovšem budete jako Madeleine Albright.

Neuplynuly ještě ani dva roky od jejího narození, když poprvé s rodiči opouštěla vlast směrem Londýn.  Její otec spolupracoval v exilové vládě s prezidentem Benešem. Po ukončení II. světové války se nakrátko vrátili do Prahy a pak se přesunuli do Jugoslávie, kde Josef Korbel působil jako velvyslanec.

Po komunistickém převratu v r. 1948 rodina opět opouští Československo a přes Londýn se dostává až do New Yorku, kde žádá o politický azyl. S pomocí přátel se podaří Korbelovi usídlit v Denveru, kde na universitě získává místo vyučujícího na katedře politologie. Dnes je po někdejším děkanovi pojmenována „Škola mezinárodních studií Josefa Korbela“.

Madeleine v Denveru vystudovala střední školu a pak díky stipendiu nastoupila na Wellesley College v Massachusetts. Krátce po promoci se vdala za Josepha Medilla Pattersona Albrighta, se kterým má tři dcery.  Ve svých studiích pokračovala na Georgetownu a University of Columbia, kde získala také doktorát z mezinárodních studií se zaměřením na Sovětský svaz.

Její pozdější kariéra zahrnuje kombinaci aktivit ve spoustě dalších proslulých vědeckých a politických institucí. Byla členkou Rady pro národní bezpečnost, vyučovala na Georgetownu, vedla programy pro zvýšení uplatnění žen v diplomatických službách, byla a stále je, členkou mnoha komisí, správních rad a  občanských sdružení. 

Aktivně se zapojovala do činnosti Demokratické strany a podporovala několik prezidentských kandidátů. Po několika neúspěšných kampaních Demokratů nakonec v r. 1992 uspěl Bill Clinton. Za jeho prezidentského působení byla Madeleine Albrigtová nejprve velvyslankyní USA u Organizace spojených národů a posléze ji prezident navrhl na místo ministryně zahraničí. Senát tuto kandidaturu jednomyslně schválil, a tak se stala v r. 1997 první ženou na nejvyšším postu v americké vládě.

Za svého působení na ministerstvu zahraničí se musela např. zabývat pohnutou situací ve Rwandě, Keni a Etiopii; ovlivnila mírový proces mezi Izraelem a Palestinci a silně formovala politiku USA ve vztahu k balkánským státům, což jí dodnes mnozí zazlívají. Odmítla se účastnit na ceremoniálu předávání Hongkongu pod správu komunistické Číny, ale na druhou stranu byla jedním z mála západních politiků, který se setkal s Kim Čong Ilem.

O jejím působení jak v americké politice, tak o vztahu k někdejší vlasti by se dalo psát ještě dlouze.

Po svém odchodu z pozice ministryně se věnuje poradenské činnosti a také napsala několik knih:  Madam Secretary, Mightry and Almighty, Read My Pins, Prague Winter atd.