Napříč Afrikou

Misionář, lékař, cestovatel a bojovník proti otroctví David Livingstone zemřel 1. května 1873.

Narodil v Blantyru u Glasgow 19. března 1813. Na univerzitě v Glasgow vystudoval řečtinu, teologii a lékařství. Odešel do Londýna, kde nabídl své služby Londýnské misionářské společnosti. Chystal se vypravit jako misionář do Číny, ale kvůli tamější opiové válce musel změnit cíl. V prosinci 1840 vyplul do jižní Afriky. Nejprve pobýval na misijní stanici v Bečuánsku (dnešní Botswaně), aby poznal, jak pracuje. Následující šťastné roky, kdy se intenzivně věnoval misionářské činnosti, narušil pouze útok lva, který mu zranil rameno. Stále častěji se vydával na průzkum neprobádaných oblastí. V roce 1849 přešel poušť Kalahari navzdory tvrzení domorodců, že bílý muž poušť nikdy překonat nemůže, a objevil slané jezero Ngami. O dva roky později se s celou rodinou vydal na sever, dorazil k řece Chobe a po jejím toku pokračoval až k řece Zambezi. Byl to významný objev, neboť do té doby byl znám pouze dolní tok řeky a panovala domněnka, že pramení v Mosambiku.
Zde v roce 1855 objevil vodopády, které pojmenoval na počest královny Viktorie. Po několika záchvatech malarické horečky se rozhodl poslat manželku se čtyřmi dětmi do Anglie, protože její zdravotní stav se nelepšil. Sám zůstal v Africe.
Livingstone se vydával na jih afrického kontinentu, ne však za zábavou a odpočinkem, ale proto, aby hlásal Ježíše a jeho evangelium a obyvatelé tamějších zemí našli spásu. Během svých misijních cest prozkoumal řadu neznámých oblastí, jež byly až dosud Evropanům zcela neznámými, a všude, kam přišel, vedl nesmiřitelný boj proti otroctví.
V roce 1856 se poprvé vrátil do rodné Británie, kde byl přijat jako slavný cestovatel. Vědecké společnosti mu udělovaly medaile a university čestné doktoráty. Roku 1858 se znovu vydal do Afriky a pokračoval v průzkumech nitra afrického kontinentu. V roce 1859 objevil jezero Malawi. Přes indickou Bombaj se vrátil v roce 1864 do Londýna. Po dvou letech znovu odplul do Afriky s cílem objevit prameny Nilu. Vypravil se ze Zanzibaru na západ a objevil jezera Tanganika a Mweru. V roce 1868 dorazil k jezeru Bangweulu a zjistil, že z něho vytéká zdrojnice Konga. Tím objasnil otázku pramene tohoto veletoku. Skoro dva roky se zotavoval v Udžidži na břehu Tanganiky. V dalších průzkumech mu zabránili obchodníci s otroky. Musel se zcela vyčerpán vrátit zpět do Udžidži.
Během svých dalších cest objevil mimo jiné například i jezera Malawi. Při jedné z těchto výprav se stal dokonce na celé čtyři roky nezvěstným a nalezen byl až tehdy, když už v jeho přežití téměř nikdo nevěřil.
I přes zhoršující se zdravotní stav se v srpnu 1872 Livingstone vypravil hledat prameny Lualaby, ale 1. května 1873 jej na břehu jezera Bangweulu dostihla smrt. Sluhové dopravili v únoru 1874 jeho tělo na pobřeží. Byl se všemi poctami pohřben ve Westminsterském opatství v Londýně.

Jako misionář měl David Livingstone neobyčejně vřelý vztah k Afričanům bez jakýchkoliv rasistických předsudků a vnímal místní domorodce jako sobě rovné. Tímto postojem se ukázal nejen jako velký cestovatel, ale i velký humanista. Své zážitky Livingstone popsal v několika publikacích. Jako první byla vydána roku 1857 v Londýně kniha nazvaná „Missionary Travels and Researches in South Africa“ (Misionářské cesty a výzkumy v jižní Africe), která vyšla i v češtině ve zkrácené podobě pod názvem „Napříč Afrikou“, Praha 1924.
Na jeho počest byly pojmenovány Livingstonovy vodopády a Livingstonovo pohoří.
Zdroj:
http://www.vystavaafrika.cz/legendy/david-livingstone
http://www.magazinosobnosti.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=314:david-livingstone&catid=26:dalsi-zivotopisy&Itemid=50
http://cs.wikipedia.org/wiki/David_Livingstone