Byl to kluk nesmírně čestný...

6. června 2010 v nemocnici v Kladně zemřel Ladislav Smoljak.

Jeho přítel Zdeněk Svěrák o něm řekl: „Naposledy stál v Českém nebi na jevišti 27. května - a pak se tam sám odebral. Doufám, že tam bude. Byl to kluk nesmírně čestný, už za tu svou pracovitost si zaslouží, aby ho tam vzali.“
Láďa se narodil 9. prosince 1931 v Praze.
Maturitu složil v roce 1952, téhož roku se také neúspěšně hlásil na DAMU, obor režie. Byl přijat na Vysokou školu pedagogickou obor matematika- fyzika, kterou v roce 1957 opustil s titulem „promovaný pedagog“. V následujících několika letech se věnoval učitelskému zaměstnání v různých vzdělávacích institucích. V letech 1956-58 byl asistentem na Fakultě technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy, 1958-60 učil na jedenáctileté střední škole v Brandýse nad Labem, 1960-61 působil jako učitel na Večerní škole pro pracující v Brandýských strojírnách a slévárnách a zároveň jako externí recenzent televizní tvorby v časopise Kultura a Kulturní tvorba. Poté se stal v letech 1961-63 redaktorem kulturní rubriky v časopise Mladý svět a následně 1963-75 redaktorem nakladatelství Mladá fronta,
Od roku 1975 pracoval jako scénárista a později režisér Filmového studia Barrandov až do roku 1990, kdy si dovolil život „na volné noze“.
Roku 1966 založil se svým kamarádem Zdeňkem Svěrákem a Jiřím Šebánkem Divadlo Járy Cimrmana. Dnes již legendární a ve střední Evropě ojedinělé přes 40 let působící autorské divadlo, objevuje pro český národ génia, kterému by se mohl vyrovnat snad jedině Leonardo da Vinci a to ještě těžko – Járu Cimrmana.
Ladislav Smoljak se poprvé před televizní kamerou jako herec objevil v roce 1968 ve filmu Zločin v šantánu a o dva roky později ve filmu Pane, vy jste vdova. Poté už přišly na svět filmy, na kterých se sám podílel většinou jako režisér a scénárista společně se Svěrákem: 1974 - Jáchyme, hod ho do stroje, 1976 – Marečku, podejte mi pero a Na samotě u lesa, 1978 - komedie o stěhování Kulový blesk, 1980 - film o natáčení muzikálu Trhák a komedie Vrchní prchni. 
Je třeba připomenout tři filmy s cimrmanovskou tématikou: 1983 - Jára Cimrman ležící spící, 1984 - Rozpuštěný a vypuštěný (rozepře se Zdeňkem Svěrákem, když ho neobsadil do hlavní role) a 1987 - Nejistá sezona.
V menších rolích se také objevuje ve všech filmech Zdenka Svěráka.
Roku 1998 založil „Studio Jára“ uvedením své hry Hymna aneb Urfidlovačka.
Po uvedení své další hry Fantom Realistického divadla Zdeňka Nejedlého přejmenoval svou divadelní scénu na „Studio Láďa“.
1999 napsal pro Divadlo Na Zábradlí hru Malý Říjen.
Ladislav Smoljak se stal držitelem ceny Dřevený Andrej za roli MacHeat ve hře Václava Havla Žebrácká opera.

Ladislav Smoljak byl třikrát ženatý a rozvedený, měl čtyři děti.

Smoljak a politika
Ladislav Smoljak sledoval politickou scénu a často se k ní vyjadřoval. Před listopadem 1989 nacházeli diváci v jeho divadelních hrách politické paralely, které také přispěly k jejich popularitě, ačkoliv se vyhýbal prvoplánové politické satiře. To se odrazilo také v přístupu vládnoucího režimu k Divadlu Járy Cimrmana, které se muselo často stěhovat. V roce 1989 podporoval změnu režimu, později často politickou scénu komentoval a angažoval se v občanských protestech. Paradoxně se v tzv. Cibulkových seznamech objevilo podezření na jeho spolupráci s StB. V roce 1997 se připojil k výzvě divadelníků na podporu tehdejší vlády před chystaným hlasováním o vyslovení důvěry. V následujícím roce se podepsal pod otevřený dopis umělců tehdejšímu premiérovi Miloši Zemanovi protestující proti odvolání ředitelky pražské vinohradské nemocnice Zuzany Roithové. V roce 2007 např. podpořil stavbu radarové základny USA v České republice.

Doporučuji k přečtení celý text  (vyšel v Lidových novinách), z něhož vybírám tento úryvek:
"K vyznavači nacismu po roce 1945 a k vyznavači komunismu po roce 1989 se hodí promluvit stejně: Víte, náš milý příteli, vůči lidem, kteří se zapletli se zvrhlým režimem v době jeho vlády, můžeme sice vznášet výčitky, ale – pokud se nedopustili přímo zločinu – je tu omluvou, že byli pod tlakem a museli v tom režimu žít. Ale vás neomlouvá nic. Vy nejste pod tlakem, vy dobrovolně vyznáváte zvrhlou teorii a svobodně se hlásíte k její zločinné praxi. Že je vaše teorie už jiná? Že zločinnou praxi odsuzujete? Pak si ovšem nesmíte říkat nacista nebo komunista. A pokud tak činíte, nepatříte do slušné společnosti. Natož, abychom se s vámi přátelili."

To stojí za zamyšlení, ne?

Zdroj: 

http://www.smoljak.cz/biografie/
http://www.csfd.cz/tvurce/943-ladislav-smoljak/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ladislav_Smoljak

Žárlivost by nikdy neměla vyústit až v jakousi hořkost, že někdo jiný je lepší než já. Spíš to může být hořkost z mé vlastní nedostatečnosti. (Ladislav Smoljak)