… jehož smyslem života byl Bůh.
Před šesti lety zemřel český voják, politický vězeň komunistického režimu a tvůrce známé Meditační zahrady v Plzni plukovník Luboš Hruška.
Narodil se 20. července 1927 v Plzni. Během jeho studií na střední škole začala druhá světová válka, proto byl jako šestnáctiletý nasazen k Luftschutzpolizei, která měla na starosti vyprošťování raněných a mrtvých obyvatel po leteckém bombardování.
Středoškolská studia dokončil až v roce 1946 a nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích. Při pokusu o překročení státních hranic byl v roce 1949 zatčen, odsouzen k 18 letům žaláře, propadnutí všeho majetku a zbavení občanských práv. Byl ve vězení na Špilberku, Pankráci, v Borech, Opavě, Leopoldově, Ruzyni a jáchymovském pracovním táboru Bytíz u Příbrami.
Díky svědectví desítek vězněných křesťanů, kněží a biskupů, přijal katolickou víru a nechal se tajně pokřtít tehdejším provinciálem jezuitů P. Františkem Šilhanem. Luboš Hruška asi nikdy nezapomněl na první setkání na své cestě víry – tehdy to bylo s P. Ondřejem. Tento kapucín jej ve společné cele přivítal takovým způsobem, že o něm Luboš Hruška až do své smrti vyprávěl jako o svém prvním setkání s milujícím a osvobozujícím Kristem:
„Všichni tam byli smutní, až najednou zezadu vyskočil malý chlapíček v hnědém oblečení, vystřihaný kolečko, přepásanej bílou šňůrou: Tak pojď, chlapče, mezi nás – roztáhl ruce, jak když mě vítá na svatbě. Byl to kněz Ondřej, vlastním jménem Karel Frgal, představený kláštera menších bratří františkánů v Sokolově.“
Luboš Hruška slíbil – a také později svému slibu dostál – že pokud přežije, přebuduje zděděný ovocný sad na okrasný park, který by sloužil k ozdravění duše člověka, zasvěcený svatému Kříži. Do díla se pustil ihned poté, co byl roku 1960 u příležitosti prezidentské amnestie propuštěn.
Při zaměstnání dojížděl do Průhonic, aby zde rozvíjel své znalosti o zahradní architektuře. Na jejich základě pak začal realizovat parkovou úpravu zahradu. Šlo mu především o realizaci nosné duchovní myšlenky, která by vyjádřila trvalou připomínku utrpení lidí, kteří se postavili totalitním režimům – ať už fašistickému nebo komunistickému. Nosnou ideou se stalo utrpení Ježíše.
Křížovou cestu v letech 1987-1989 budoval za stálého dozoru StB. Při stavbě mu pomáhal především sochař Roman Podrázský z Přibyslavi, který zdarma vytvořil 12 unikátních pískovcových plastik. Křížovou cestou můžete virtuálně projít zde (http://www.bip.cz/pamatnik/virtualni-prohlidka/) na stránkách Památníku obětem zla.
Kromě zmiňované křížové cesty v areálu najdete také meditační kapli, která vznikla po listopadu 1989 jako dílo architektů J. Soukupa a J. Opla a byla zasvěcena svatému Maxmiliánu Kolbe, který dobrovolně zemřel v nacistickém koncentračním táboře Osvětimi místo jiného vězně.
Roku 1995 předal Luboš Hruška dokončený areál do vlastnictví biskupství plzeňského.
Za své celoživotní dílo byl Luboš Hruška vyznamenán celou řadou cen, mj. např. Řádem T. G. Masaryka uděleným prezidentem ČR r. 1997, Velkokřížem rytířského Řádu sv. papeže Silvestra uděleným papežem Janem Pavlem II. r. 2002. Je po něm také pojmenována planetka 18841 Hruška.
V den pohřbu, 9. července 2007, mu byl in memoriam udělen zlatý Záslužný kříž ministra obrany.
Poslední dva roky byl Luboš Hruška upoután na lůžko ve svém rodinném domku v Plzni, kde se o něho do své smrti roku 2006 starala jeho žena Lída. On sám ji na věčnost následoval o sedm měsíců později.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lubo%C5%A1_Hru%C5%A1ka
http://www.fatym.com/taf/knihy/hzahrada.htm
http://www.katyd.cz/doma/smyslem-meho-zivota-je-buh.html
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1059542845-jeste-jsem-tady/299322223750010/
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.