8. června si připomínáme památku světce, o kterém mnozí víme jen díky pranostice, podle které "Medardova kápě čtyřicet dní kape".
Je patronem sedláků, vinařů, vězňů a je vzýván proti dešti a za dobrou úrodu.
Narodil se do francouzského šlechtického rodu v Salency v druhé polovině 5. století.
Od dětství projevoval soucit a milosrdnou lásku. Jednou dal zimou trpícímu starci svůj plášť a když jindy potkal cizince, okradeného o koně, věnoval mu z otcova stáda jiného. Dělalo mu vždy radost, když mohl chudé obdarovávat jídlem. Otec jeho štědrost schvaloval a byl rád, že Medard má citlivé srdce vůči bližním.
Podle legendy zastihla Medarda v chlapeckém věku bouře v přírodě a v té chvíli se nad něj snesl obrovský orel, který ho roztaženými perutěmi chránil před deštěm. Příběh se stal podnětem ke vzývání Medarda proti deštivému počasí zejména o senách.
Byl nadmíru dobrotivý a záslužné skutky konal nejraději potají. Zloděje často obdarovával tím, oč ho chtěli okrást. Proti nepřátelům se bránil pouze bezmeznou láskou, která odzbrojuje i otrlé zločince. Byla mu přidělena i diecéze tournayská v Belgii. Mnohé příběhy z jeho života vedly k tomu, že byl považován i za patrona zlodějů, ač jeho milosrdný postoj k nim předpokládal jejich obrácení. Medard svou láskou odzbrojoval i otrlé zločince. K drobným zlodějům se choval s velkou dobrotivostí a každého propouštěl s napomenutím.
Ve svých 70 letech byl zvolen biskupem. Sídlil v Nyonu a odtud úspěšněhlásal evangelium své rodné Francii.
Ve vysokém věku Medard vážně onemocněl a k jeho loži přišel poprosit o poslední požehnání i francký král Chlotar I. Ten si také vyprosil souhlas, aby místo v biskupském chrámu mohlo Medardovo tělo spočinout v královském Soissons. Tam tedy byly jeho ostatky uloženy a nad oslaveným hrobem byl Chlotarovým synem Sigibertem vystavěn chrám a při něm zřízeno opatství. Na Medardově hrobě byly uchovávány i okovy zajatců, kteří na jeho přímluvu u Boha byli zázračně osvobozeni.
V roce 1356 Karel IV. získal pro pražský chrám rámě z těla sv. Medarda, takže u jeho ostatků můžeme prosit i ve své vlasti.
Zdroj: http://catholica.cz/?id=2533
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.