V každém činu je obsažen akt víry.

"K tomu, aby člověk našel Boha, musí si lámat ne hlavu, ale srdce." (Maurice Blondel)

Maurice Blondel se narodil 2. listopadu 1861 v Dijonu v zámožné katolické rodině jako nejmladší ze čtyř dětí.
Filosofii studoval nejprve ve svém rodišti a v letech 1881-1886 na École normale supérieure v Paříži. Roku 1887 francouzskou metropoli opustil. Na venkově se soustředil na disertační práci o filosofii jednání (L'Action), kterou roku 1893 na Sorbonně obhájil.
Až více jak tři roky poté mohl Blondel začít přednášet v Lille a od roku 1897 do 1927 v Aix-en-Provence. Ve svých drobnějších pracích se stále vracel k tématu jednání, ale věnoval se i aktuálním společenským otázkám. Angažoval se v diskusích o zdravotním a sociálním pojištění, kolonialismu či o pomoci méně rozvinutým zemím. Neotomističtí soudobí teologové tvrdili, že se pokouší racionalizovat teologii a byl obviněn z modernismu. Blondel se však stavěl proti extrémům historicismu (relativisticky zpochybňujícímu dogmata historickými podmínkami) a extrincisismu (idealisticky tvrdícímu,že dogma je asbolutně neměnný posvátný text) a tvrdil, že teologie nemůže jen „konzervovat“, nýbrž musí být živá v organické kontinuitě.

„Problém života se nevyřeší bez prožívání; a slovo ani důkaz nikdy neosvobozují od konání a bytí“ (Maurice Blondel)

V roce 1919 ovdověl, když zemřela jeho žena Rose.
Roku 1927 oslepl a odešel do důchodu. Hlavní myšlenky své knihy o jednání rozpracoval v pěti svazcích: Myšlení I. a II. (1934), Bytí a jsoucna (1935), Jednání I. a II. (1937).
Roku 1939 ostře vystoupil proti nacismu.
Maurice Blondel zemřel 4. června 1949 v Aix-en-Provence.

Blondel měl řadu vynikajících žáků a ovlivnil mnoho francouzských či německých filosofů a teologů. Jeho myšlenky oslovily např. Emmanuela Lévinase, jeho knihu o jednání
(L´Action) četl i William James nebo Martin Heidegger, který Blondela později označil za nejvýznamnějšího soudobého francouzského filosofa.
Prostřednictvím jezuitů Josefa Maréchala, Henriho de Lubaca a Pierra Teilharda de Chardin se stal významným inspirátorem francouzské "nové teologie" (nouvelle théologie).

„Praktické konání, jež nestrpí odklad, nemá v sobě nikdy úplný jas; jeho úplná analýza není dostupná konečnému myšlení. Každé životní pravidlo, jež by bylo založeno pouze na nějaké filosofické teorii a abstraktních principech, by bylo povážlivé. Nemohu konání odložit, až by se mi ukázala evidence; také každá evidence, jež září duchu, je vždy jen částečná. Čisté poznání nikdy nestačí na to, aby nás pohnulo k činu, poněvadž nás nikdy zcela neuchvátí. V každém činu je obsažen akt víry.“ (Logika činu, Trinitas 2001; in: Teologické texty )

Zdroj:
http://www.jesuit.cz/clanek.php?id=357
https://cs.wikipedia.org/wiki/Maurice_Blondel
http://www.iep.utm.edu/blondel/
http://fr.wikipedia.org/wiki/Maurice_Blondel_(philosophe)#Biographie