Já hlína jsem

23. 7. 2013 0:00
Rubrika: osobnosti

Židovský spisovatel Chaim Potok, vlastním jménem Herman Harold Potok, se narodil se v New Yorku roku 17. února 1929 do rodiny polských emigrantů z Haliče.


Jeho hebrejské jméno Chaim Tzvi (חיים צבי) znamená "život". Po přečtení románu Evelyna Waugha “Brideshead Revisited“ se rozhodl, že se stane spisovatelem.
Vystudoval nejprve talmudskou akademii, poté anglický jazyk na Yeshiva University a židovský teologický seminář, po jehož ukončení se stal v roce 1954 konzervativním rabínem.
Působil také jako válečný rabín v korejské válce.
V roce 1959 nastoupil na pensylvánskou univerzitu, kde získal doktorát z filozofie.
Zemřel v Merione před 11 lety, 23. července 2002, ve věku 73 let.

Mezi autory, kteří jej ovlivnili, řadil James Joyce, Evelyna Waugha a Ernesta Hemingwaye.
Již jeho první román "Vyvolení", který vyšel v roce 1967, se setkal s velkým úspěchem. Děj románu je situován do ortodoxní židovské komunity v New Yorku ve čtyřicátých letech minulého století a hlavní hrdina Reuven řeší dilema mezi ortodoxní vírou a světským životem. Volným pokračováním románu "Vyvolení" je román "Slib", v němž Reuven stojí na prahu dospělosti a před otázkou, jaké je jeho místo v židovském světě. Konfliktu s ortodoxní vírou a komunitou se Potok věnuje i v dalších dílech, např. v autobiograficky laděných románech "Jmenuji se Ašer Lev" a "Dar Ašera Leva".

Klíčovým tématem Potokovy tvorby je kulturní konfrontace a také psychologie vztahů mezi otci a syny nebo učiteli a žáky. Zajímavý je také způsob, jakým autor tyto náměty zpracovává. Potok ve svých knihách ani tak neprezentuje samotná témata či náměty, ale spíš klade otázky, na které se sice snaží nalézt odpovědi, není to pro něj však nutností.

Kromě románů napsal Chaim Potok i řadu dramat a kratších próz, jako např. "Staří muži o půlnoci", trilogii novel propojených postavou ženy, která vstoupí do života třem velmi odlišným mužům.
Potok je také autorem mnoha esejů a odborných článků, např. jeho historizující esej "Putování - Dějiny Židů", v němž zachytil příběh svého lidu.

V Potokově románě "Davitina harfa" vypráví příběh dívka, s níž se můžete setkat už ve "Starých mužích o půlnoci". Davita se musí předčasně rozloučit s dětstvím. Na dálku prožívá, jak na druhé straně oceánu sílí fašismus a antisemitismus a propuká válka. Přitom nahlíží také do spletitých vztahů a osudů svých rodičů, pocházejících z odlišných světů, snaží se jim porozumět a touží být šťastná.

O Chaimu Potokovi si můžete poslechnout rozhovor Magdalény Trusinové s amerikanistkou Hanou Ulmanovou uveřejněný 17.2.2009, link na přehrávač najdete zde.

Zdroj:
http://www.litenky.cz/clanek.php/id-791
http://kultura.idnes.cz/zemrel-americky-spisovatel-chaim-potok-fc3-/literatura.aspx?c=A020724_095908_literatura_vlk
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chaim_Potok

Z románu Já hlína jsem (vyšel v roce 1991)
"...................Teď měl dojem, že ho duch ženy stále pronásleduje, i když šel s tesařem do města utopit svůj žal v rýžovém víně, a jednou ráno, když pozoroval chlapce, jak se smutečním kloboukem na hlavě šplhá do kopce ke hrobu, uvědomil si ve svém nitru nějaký bolestný obrat a pak, jako by se otevřely dveře do jeho nejhlubšího já, jako by procházel jeskyní do další jeskyně, srdce se mu rozbušilo a napadlo ho, zda tohle je to, co se míní pod slovem láska, které čas od času slýchal, to nepopsatelné chvějivé teplo a blízkost, které teď cítil k tomuhle chlapci; samozřejmě mu o tom nic neřekl a ani tesaři se o ničem slovem nezmínil.............."

K zamyšlení:
Chaim Potok v interview pro časopis Judaism Today v roce 1999:
Židé na konci dvacátého století jsou plně integrovaní do společnosti jako celku. Jsou přijímáni ve všech vrstvách společnosti. Jsme dnes pro západní kulturu nepostradatelní, v oborech vědy, politiky a literatury. Zažíváme totálního rozpad židovské autonomie a rabíni jsou neschopní Židy ovládat. 

Chaim Potok dnešní dobu přirovnává k těm několika staletím po zničení Chrámu a rozpadu kněžského judaismu, během nichž se vytvářel judaismus rabínský, dlouholetými debatami odlišných názorů. Podobně jako skončil judaismus kněžský, podle Potoka končí doba rabínská a vytváří se judaismus nový, který se teprve začíná definovat.
(
http://www.zlu.cz/pdf/Reformni%20judaismus.pdf )

Nelze to osobitým způsobem analogicky vztáhnout i na současné křesťanství v západní kultuře?

 

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Tento blog je součástí s.magazínu, který připravuje Redakce signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Ondřej Válka