Předsudky jsou jako hřebíky. Čím více se do nich buší, tím více drží." (Alexandre Dumas starší)
Thomas Alexandre Davy de La Pailleterie, francouzský prozaik a dramatik období romantismu, se proslavil především historickými dobrodružnými romány. Narodil se 24. července 1802 ve Villers-Cotteréts, 40 km od Paříže. Po babičce, černošce Marie-Cessette Dumas pocházející z dnešního Haiti (tehdy ostrov Hispaniola, Saint Domingue), byl kreolského původu, což prozrazovaly mírné černošské rysy. Když měl 4 roky, zemřel jeho otec Thomas Alexandre Davy de La Pailleterie, hrdina Velké francouzské revoluce a divizní generál. Po otcově smrti žila rodina v nouzi.
Alexandre dosáhl jen částečného vzdělání, s přítelem napsal několik úspěšných her (Jindřich III. a jeho dvůr, Antony, Věž nesleská). Z venkova odjel do Paříže. Tam byl zaměstnán jako písař v kanceláři vévody Orleánského.
Alexandra zajímala především dramatická tvorba. Pod dojmem shakespearovské vlny na pařížských scénách se brzy přiklonil k divadlu vášní a prudkých zvratů. Zásadním přelomem v Dumasově literární tvorbě bylo setkání s profesorem historie Augustem Maquetem. Maquet vyhledával materiál a vypracovával první nástin děje. Na Dumasovi pak bylo literární zpracování, při kterém mu však často pomáhali i další spolupracovníci – vznikla tzv. továrna na romány. Proto také Dumasovo dílo čítá na tři sta svazků.
Maquet měl největší zásluhu na vzniku nejslavnějšího románu Tři mušketýři (1844). Dalším obrovským úspěchem dvojice Dumas-Maguet byl dobrodružný román Hrabě Monte Christo (1844-1845).
Přestože Dumas st. svým psaním vydělal velké jmění, jeho nevydařené investice, nevyřešené majetkové záležitosti s herečkou Idou Ferrierovou po rozvodu jejich osmiletého manželství, prohrané spory a rozchod ve zlém se spolupracovníkem Augustem Maquetem v roce 1857 vedly k tomu, že mu neustále hrozil bankrot. Na sklonku života, v podstatě bez peněz, se uchýlil ke svému synovi, Alexandrru Dumas, ml. do Puys, kde 5. prosince 1870 zemřel.
„Ač člověk mluví sebelépe, pamatujte: mluví-li příliš, pak nakonec řekne hloupost.“ (A.D.,st.)
Alexandru Dumasovi šlo v jeho dílech vždy více o zábavu než o historickou věrnost. Proto vždy kladl důraz na všechno, co mohlo jeho vyprávění dramaticky oživit. K tomu užíval osvědčených prostředků jako jsou spiknutí, souboje, tajné únosy, strašlivá tajemství a další překvapivé události a udržoval tak čtenáře ve stálém napětí. Širokou publicitu svým románům Dumas zajistil také tím, že je nejprve vydával v pařížských denících na pokračování jako tzv. román-fejeton. Stal se tak nejčtenějším spisovatelem své doby.
„Hovoř jen to, co je potřebné, a řekni jen polovinu svých myšlenek.“(A.D.,st.)
Zdroj:
http://www.spisovatele.cz/alexandre-dumas
http://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandre_Dumas_star%C5%A1%C3%AD
http://www.cadytech.com/dumas/
http://citaty.net/autori/alexandre-dumas-starsi/
P.S. Něco málo pro současnou politickou a společenskou situaci u nás:
„Některé prokázané služby jsou tak velké, že je lze oplatit jedině nenávistí.“
http://azcitaty.cz/citaty/alexandre-dumas-starsi/#ixzz2ZNUahiVJ
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.